Je tu poslední týden, ve kterém nám mohou centrální bankéři prozradit něco “ze své kuchyně” před únorovým zasedáním. Zatím podle dosavadních komentářů vnímáme v bankovní radě dva proudy – jeden opatrnější přiklánějící se spíše k dalšímu poklesu sazeb o 25bps (reprezentovaný například veciguvernérkou Evou Zamrazilovou) a druhý více holubičí klonící se k poklesu sazeb o 50bps (reprezentovaný druhým viceguvernérem Janem Fraitem).
Holubičí křídlo zatím podle nás lehce převažuje a řadíme do něj aktuálně vedle Jana Fraita i Tomáše Holuba a má k němu možná blíže i Jan Procházka a Jan Kubíček, který v posledním rozhovoru relativizoval riziko lednového přecenění, a naopak vyzdvihl nebezpečí spojená se slabým hospodářským růstem. Ve finále bude ovšem důležitý postoj guvernéra, který zatím veřejnými vystoupeními hodně šetří, zdá se být nerozhodnut a mohou ho ovlivnit jak poslední čísla, tak i celkové vyznění nové prognózy.
Zatím se zdá, že vzhledem k listopadové prognóze převažují spíše proti-inflační rizika – celková inflace je lehce pod prognózou a dynamika HDP za ní zatím výrazně zaostávala (-0,6 % q/q v Q3 oproti odhadu -0,2 %). To se však v tomto týdnu ještě může změnit. Relativně silné maloobchodní tržby ukazují, že ekonomika v Q4 2023 mohla oživit (navzdory klopýtajícímu průmyslu) o něco výrazněji (+0,2 % q/q) a výkon hospodářství tak může ve finále zaostávat za listopadovou prognózou o něco méně.
Současně možná mohou zaznamenat vylepšení lednové výsledky českých nákupních manažerů – jak naznačil lepší výsledek nálad v průmyslu v eurozóně. Nic z toho by však nemělo výrazně změnit celkový pohled na českou ekonomiku, která bude v roce 2024 oživovat jen velmi opatrně a nejistě. I proto se zatím přikláníme k tomu, že ČNB v únoru “těsně” rozhodne ve prospěch poklesu sazeb op 50bps.
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
