Po zasedání Evropské centrální banky (ECB) v minulém týdnu se opět o něco zvýšila pravděpodobnost, že posilování amerického dolaru vůči euru ještě není u konce. Zatímco americký Fed pro nadcházející měsíce i druhou polovinu letošního roku signalizuje velmi agresivní utahování měnové politiky, tak ECB si zatím drží o poznání umírněnější tón. V tuto chvíli to vypadá, že se ECB k prvnímu zvýšení úrokových sazeb nedostane dříve než v září.
ECB na předvelikonočním zasedání (14. dubna) podle předpokladů ponechala úrokové sazby beze změny, tj. hlavní úrokovou sazbu na 0 % a diskontní sazbu na -0,50 %. S ohledem na velmi prudký růst spotřebitelské inflace v eurozóně (v březnu již 7,5 %) však bylo klíčové sledovat to, jestli ECB naznačí ještě rychlejší ústup z velmi uvolněné měnové politiky. K tomu však nedošlo.
ECB totiž i nadále počítá s útlumem programu nákupu aktiv (APP) podle březnového harmonogramu. Měsíční čisté nákupy aktiv APP v dubnu ve výši 40 mld. eur, v květnu 30 mld. eur a v červnu 20 mld. eur, přičemž k definitivnímu ukončení nákupů APP by mělo dojít ve 3. čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že ECB jasně signalizuje, že jakékoliv úpravy základních úrokových sazeb proběhnou s určitým časovým odstupem po skončení nákupů APP, tak první možné zvýšení sazeb ze strany ECB připadá až na září. To, že by ECB zvedla sazby již v červenci sice zcela vyloučit nelze, ale pravděpodobnost je v tomto směru poměrně malá.
K mírnému posunu došlo v otázce nejistoty hospodářského vývoje v eurozóně kvůli válce na Ukrajině. Prezidentka ECB Christine Lagardeová zmínila, že se riziko slabšího hospodářského růstu zvyšuje. ECB však na druhou stranu dává finančním trhům jasný vzkaz, že i přes současnou nejistotu je připravena na růst spotřebitelské inflace reagovat postupným zvyšováním úrokových sazeb. A to navzdory tomu, že na část jižního křídla eurozóny mohou vyšší úrokové sazby velmi negativně dopadat.
Rozšiřování úrokových spreadů u státních dluhopisů jihoevropských zemí totiž představuje reálnou hrozbu opakování evropské dluhové krize z let 2011 a 2012. Aktuální tržní sázky na to, že do konce roku 2023 zvýší ECB úrokové sazby v souhrnu téměř o 200 bazických bodů, mi však přijdou přehnané.
To, že ECB signalizuje postupnou normalizaci měnové politiky, brání prudšímu oslabování eura. Pokud by totiž ECB na inflaci nereagovala, tak by euro pravděpodobně čekal rychlý pád až směrem paritě 1 USD/EUR. Vzhledem k tomu, že ECB ve druhé polovině roku hodlá sazby přeci jen začít zvyšovat, tak pro nejbližší měsíce lze očekávat spíše jen pozvolnější posilování americké měny směrem k pásmu 1,05 – 1,06 USD/EUR.
Pro eurodolar přitom budou extrémně důležitá nejbližší zasedání centrálních bank. Fed bude rozhodovat 4. května a 15. června a ECB 9. června. Na červnových zasedáních přitom budou mít obě centrální banky k dispozici nové makroekonomické prognózy a z pohledu ECB by mohlo být rovněž o něco jasnější, jak moc negativně se válka na Ukrajině propisuje do hospodářského růstu.
Autorem textu je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta
