Objem nesplácených úvěrů se oproti loňsku zvýšil o 6,4 %

Objem úvěrů na bydlení dosáhl v polovině roku 2023 výše 2,67 bilionu korun a meziročně se zvýšil pouze o 2 %. Objem dluhu na spotřebu činil 554,5 miliardy korun a vzrostl o 5,4 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením se meziročně zvýšil o 6,4 %, nejvíce za posledních 10 let, kdy jsou tyto ukazatele sledovány, a dosáhl 29,2 miliardy korun.

Stojí za tím nárůst nespláceného krátkodobého dluhu, jehož objem meziročně vzrostl o 8,7 % na 24,1 miliardy korun. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,22 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 2,6 %.

Prvním zásadním trendem, který vyplývá z pravidelné statistiky, je výrazné zpomalení tempa zadlužení dlouhodobými úvěry. Zatímco ještě loni se objem úvěrů na bydlení meziročně zvyšoval až o 18 %, ke konci první poloviny letošního roku činil meziroční růst pouze 2 % a celkový objem dlouhodobého dluhu dosáhl 2,66 bilionu korun.

„Je za tím hlavně nízký zájem o hypotéky, které jsou kvůli vysokým úrokovým sazbám i vysokým pořizovaným cenám nemovitostí pro mnoho skupin obyvatel téměř nedostupné. S tím, jak postupně dochází ke splácení starších úvěrů na bydlení a nových tolik nepřibývá, může časem dojít i ke stagnaci či snížení celkového objemu. To bude samozřejmě ovlivněno i dynamikou cen nemovitostí,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Průměrná částka dlouhodobého dluhu činila ke konci druhého čtvrtletí letošního roku 2,5 milionu korun, o 4,9 % více než před rokem a dlouhodobě zadluženo je v Česku 1,07 milionu lidí, zhruba o 29 tisíc méně než loni. Objem dlouhodobých úvěrů mírně vzrostl ve všech krajích kromě Prahy, kde poklesl o 0,2 %.

Nejpočetnější skupina s dlouhodobým dluhem jsou stále lidé ve věku 35-44 let, kterých je 387 tisíc, meziročně o 4 % méně. Oproti loňsku přibyli lidé s úvěrem na bydlení ve věkové skupině 45-54 let, kterých je nyní o 3 % více. Naopak výrazně ubylo lidí s dlouhodobým dluhem v mladších věkových skupinách 25-29 let (pokles o 20 %) a 15-24 let (pokles o 24 %).

Krátkodobé zadlužení roste oproti tomu dlouhodobému výrazně rychleji. Ke konci druhého čtvrtletí činil jeho objem meziročně o 5,4 % více, celkem 554,5 miliardy korun. Průměrná částka na jednoho dlužníka dosáhla téměř 240 tisíc korun, o 10 tisíc více než o rok dříve. Zvýšil se také počet dlužníků s úvěrem na spotřebu, a to o 18 tisíc na 2,31 milionu lidí. Objem krátkodobého dluhu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, a to o 7,4 %.

Ukazatelem, který prochází výrazným vývojem, je celková nesplácená částka, která se meziročně zvýšila o 6,4 % na 29,2 miliardy korun. Za posledních deset let, kdy Bankovní a Nebankovní registr sledují statistiky v tomto formátu, došlo vůbec poprvé k meziročnímu zvýšení v řádu jednotek procent. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se přitom meziročně snížil o 3,7 % na 5,1 miliardy korun a celkový růst je způsoben krátkodobým dluhem, jehož objem narostl o 8,7 % na 24,1 miliardy korun.

„Rozhodně jde přinejmenším o varovný signál, protože k těmto změnám došlo ve velmi krátkém čase. Na druhou stranu pomalu dochází ke snižování míry inflace a prognózy počítají s brzkým ekonomickým oživením, takže zhoršení může být pouze dočasné. Rozhodně situaci zatím nepovažuji za alarmující, ale je potřeba ji brát v úvahu. Domácnostem doporučuji jakýkoliv úvěr na spotřebu důkladně zvážit a sledovat svou úvěrovou historii,“ komentuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Své krátkodobé úvěry nesplácelo ke konci druhého čtvrtletí 174 tisíc dlužníků, o 0,7 % více než loni, a průměrná nesplácená částka činila 138,5 tisíce korun, o 7,9 % více.

Objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech věkových kategoriích, nejvíce u osob ve věku od 30 do 34 let (+20 %). U této věkové kategorie zároveň nejrychleji roste i celkový objem úvěrů na spotřebu.

Ke zvýšení objemu nespláceného dluhu meziročně došlo ve všech krajích, nejvíce ve Středočeském (+10,5 %) a Pardubickém kraji (+10,4 %). Přes 5 % z celkového objemu dluhu na spotřebu, tedy nejvíce ze všech krajů, není řádně spláceno v Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji.

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat