Nová vedení obcí v ČR zdědí po svých předchůdcích rekordní finanční úspory. Na konci roku 2025 tvořily celkové úspory obcí bez Prahy 213,2 mld. Kč.
Nejvyšší úspory na jednoho obyvatele drží nejmenší obce s maximálně 199 obyvateli, které měly koncem loňského roku na bankovních účtech celkem 9,6 miliardy Kč, což je v průměru 56 788 Kč na jednoho obyvatele. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceoobcich.cz.
Výzvou pro nastupující zastupitelstva bude zajistit, aby rekordní úspory neležely ladem na bankovních účtech a neztrácely tak vlivem inflace na své hodnotě.
„Na konci roku 2022, kdy začalo volební období současných zastupitelstev, činily celkové úspory obcí bez Prahy 177,1 miliardy korun. Na konci roku 2025 byly již o 20 % vyšší. Tempo růstu úspor obcí delší dobu převyšuje tempo růstu jejich celkových příjmů a nová zastupitelstva po svých předchůdcích zdědí nemalé finance.
Posláním obcí však není maximalizovat úspory, ale tyto peníze využívat ve prospěch svých obyvatel. Výzvou pro nastupující zastupitelstva bude zajistit, aby rekordní úspory neležely ladem na bankovních účtech a neztrácely tak vlivem inflace na své hodnotě. Tento úkol není lehký. České obce v porovnání s obcemi 27 států Evropské unie nejenže nadprůměrně spoří, ale i nadprůměrně investují. Investiční aktivita je přitom rizikovější než ukládání peněz do banky,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Objem peněz na bankovních účtech nejmenších obcí se v roce 2025 meziročně zvýšil o 5,3 %. Rostl nejrychleji ze všech pěti velikostních kategorií obcí. Naopak objem prostředků na účtech obcí s 5 000 a více obyvateli meziročně klesl o 6,5 %. Celkem se objem peněz na bankovních účtech všech obcí kromě Prahy meziročně snížil o 2 %. I tak se kategorie největších obcí podílí na celkovém objemu úspor 42 %.
Míra úspor nejmenších obcí byla v loňském roce nejvyšší, dosáhla 135 %. Znamená to, že úspory byly o více než třetinu vyšší než jejich celoroční příjmy. Tato skupina obcí, která tvoří 22 % celkového počtu obcí, vykázala druhé nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele po největších obcích. Podíl nejmenších obcí na počtu obyvatel, na příjmech, na kapitálových výdajích a na dluhu se pohybuje v rozmezí 1 % až 2 %.
Ovšem jejich podíl na celkových úsporách dosáhl koncem loňského roku 5 %. Míru úspor přesahující 100 % měla v loňském roce ještě Praha, a to 115 %. Míra úspor největších obcí dosáhla v loňském roce 40 %, za všechny obce bez Prahy to bylo 55 %.
To, že nejmenší obce mají nejvyšší míru úspor a druhou nejnižší míru investic, není překvapivé. Investice jsou pro ně mnohem rizikovější než pro větší obce.
Nejvyšší míru investic v roce 2025 vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to 41 %. Znamená to, že na kapitálové výdaje věnovaly více než dvě pětiny svých celkových příjmů. Zároveň měly spolu s navazující velikostní kategorií nejvyšší míru zadlužení. Jejich dluh se na celkových příjmech podílel shodně 19 %. Nejnižší podíl investic na celkových příjmech vykázaly největší obce. Celkový objem investic obcí však nejvíce ovlivnila tato skupina obcí s více než polovičním podílem.
Míra zadlužení největších obcí byla mírně pod průměrem za všechny obce (bez Prahy). Z celkového objemu obecního dluhu na ně loni připadlo 54 %. Mají tedy rozhodující vliv na vývoj obecního dluhu. Nejnižší míru zadlužení vykázaly nejmenší obce, které však měly i mnohem nižší míru investic v porovnání se třemi navazujícími velikostními kategoriemi obcí.
„To, že nejmenší obce mají nejvyšší míru úspor a druhou nejnižší míru investic, není překvapivé. Investice jsou pro ně mnohem rizikovější než pro větší obce. Zvláštní je, že měly po největších obcích i nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. Před rokem 2024 byly jejich příjmy na obyvatele dokonce vyšší než v největších obcích,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Podíl úspor, investic a dluhu na celkových příjmech obcí bez Prahy se v posledních více než deseti letech výrazně proměnil. Mezi lety 2013 a 2025 se míra úspor obcí bez Prahy zvýšila z 36 % na 55 %, míra investic stoupla z 27 % na 34 % a míra zadlužení poklesla z 27 % na 16 %.
