Nálada v českém průmyslu dál klesá a potvrzuje příchod recese. Na tu ukazují jak poslední indexy nákupních manažerů, tak i čísla z Českého statistického úřadu. Index PMI v průmyslu poklesl na 44,7 bodu – výrazně pod úroveň 50 bodů oddělující kontrakci od expanze a na nejnižší úrovně od roku covidového jara 2020. Hlavním problémem zůstává inflace – tempo růstu cen vstupů překvapivě oproti srpnu podle průzkumu opět zrychlilo a vysoké ceny jsou jedním z hlavních důvodů, proč padá poptávka. Nové objednávky šly dolů sedmý měsíc v řadě a to nejprudším tempem za poslední dva roky.
Nelichotivé vyhlídky průmyslu potvrdil i průzkum Českého statistického úřadu, podle kterého nálada v průmyslu spadla na nejnižší úrovně od podzimu 2021. Uvidíme, zda to v tomto týdnu potvrdí i tvrdá čísla za průmyslovou produkci a nové zakázky za srpen – předpokládáme další meziměsíční pokles produkce napříč většinou odvětví s čestnou výjimkou sektoru automotive. V základním scénáři předpokládáme, že vysoká inflace povede k slabší poptávce (nejen) po českém průmyslovém zboží a to stáhne českou ekonomiku v druhé polovině roku 2022 (popřípadě na začátku roku 2023) do mělké recese.
Situaci ovšem může zkomplikovat výraznější nedostatek plynu v průběhu zimních měsíců nebo jeho extrémně vysoká cena pro tu část průmyslu, která nebude krytá vládními stropy. Pokud by v důsledku toho docházelo k nucenému vypínání energeticky nejnáročnějších částí českého průmyslu, došlo by na “tvrdou” recesi a celkové náklady pro české hospodářství by byly výrazně vyšší. Situace se v českém hospodářství může rapidně zhoršit od startu nového roku – pro rok 2023 má podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy zafixované ceny energií pouze pětina firem.
Letos přitom těžily ze zafixovaných cen elektřiny dvě třetiny podniků a ze zafixovaných cen plynu dokonce 69 % podniků v průmyslu a dopravě. Bez zásahu státu by byl start do nového roku pro velkou část podniků asi těžko stravitelný – výkon českého hospodářství proto kriticky ovlivní účinnost podpůrných kroků připravovaných vládou (stropy pro malé podniky a kompenzace pro velké), a to i v porovnání s okolními zeměmi EU (například velkým plynovým balíkem přijatým německou vládou).
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
