Čeští zaměstnanci se mají statisticky vzato finančně opět o něco lépe. Růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí výrazně zrychlil. Průměrná hrubá měsíční mzda se meziročně nominálně zvýšila o 5,1 % na 35 402 korun. Vzhledem k poměrně vysoké inflaci však reálný růst mezd zaostal, činil 1,7 %. Stejně jako průměr vzrostl i medián o 5,1 %; mediánová mzda se zvýšila na 31 183 korun.
„Během léta významně poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobíral částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Významnou roli sehrál program Antivirus. S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro 4. čtvrtletí,“ komentuje situaci analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Růst mezd ve 3. čtvrtletí táhnul především veřejný sektor, když nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Výrazně nadprůměrně však rostly mzdy i ve veřejné správě a ve školství. V soukromém sektoru dvouciferně vzrostla mzda v administrativě, kde však zároveň došlo k výraznému poklesu zaměstnanosti. Solidní byl růst mezd byl podle předpokladu v sektoru IT.
Výrazně podprůměrný byl naopak růst ve zpracovatelském průmyslu. Ubytování a pohostinství zaznamenalo rovněž výrazně podprůměrný růst mezd a také výrazný pokles zaměstnanosti (-15 %). V rámci krajského srovnání nejpomaleji rostly mzdy v Praze (3,5 %).
„S ohledem na vyšší inflaci a druhou vlnu pandemie stále nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013,“ upozorňuje Novák.
„Vzhledem k lockdownovému režimu v posledním čtvrtletí lze opět očekávat zpomalení růstu mezd především v dotčených odvětvích. Naproti tomu setrvalý růst mezd bude pokračovat ve veřejné sféře a průmyslu, který je druhou vlnou pandemie ovlivněn jen ve velmi omezené míře,“ přidává svůj odhad analytik ČSOB Petr Dufek.
Zaměstnanci by si měli polepšit i díky navrhovaným daňovým změnám, upozorňuje hlavní ekonom BHS Securitas Štěpán Křeček: „Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To povede ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců, aniž by se musely zvyšovat mzdové náklady firem.“
