Potvrzeno. Meziroční růst spotřebitelské inflace v září zrychlil na 2,5 % a to primárně kvůli dražším energiím. Konkrétně se spotřebitelské ceny v září oproti srpnu nezměnily a v meziročním srovnání inflace zrychlil na 2,5 % ze srpnových 1,9 %. Inflace se tak po třech měsících vrátila nad 2 % inflační cíl ČNB, nad kterým se naposledy nacházela letos v květnu (2,1 % r/r). Meziroční růst jádrové inflace v září pravděpodobně mírně zrychlil na 3,1 %.
V meziměsíčním srovnání v září oproti srpnu vzrostly především ceny v oddílu doprava, zatímco ceny služeb a potravin poklesly. Výrazně zdražily pohonné hmoty o 8,1 %. Ceny služeb sice v září meziměsíčně poklesly, ale důvodem byly primárně sezonní faktory, když v závěru letní sezóny pravidelně dochází k významného poklesu cen dovolených. Ceny organizovaných dovolených a zájezdů se snížily o 20,7 %. U nákladů vlastnického bydlení pokračovalo zdražování, konkrétně o 0,4 %.
Meziročně v září i nadále silně rostly ceny služeb o 4,6 %. Výrazně, díky dražším pohonným hmotám, zrychlil cenový růst v oddílu doprava. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v září poklesly o 3,5 %. Od letošního března je celková inflace tažena dolů levnějšími potravinami. V nadcházejících měsících však lze v případě potravin očekávat postupné odeznívání meziročního poklesu.
Tím bude zároveň slábnout i dosavadní protiinflační působení potravin na celkovou inflaci. Vyšší ceny hnojiv a energií by se navíc měly projevit v nákladech příští zemědělské sezóny, a představují proto proinflační riziko pro ceny potravin i pro celkovou inflaci v roce 2027.
Ve 4. čtvrtletí bude inflace dále zrychlovat, a to zejména kvůli drahým pohonným hmotám a postupnému slábnutí protiinflačního vlivu potravin. Meziroční růst cen služeb přitom zůstane výrazně zvýšený. V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat růst inflace v rozmezí 2 – 2,1 %.
Na začátku příštího roku lze podle mě očekávat, že inflace zamíří nad 3 %. Pokud však přetrvají vysoké ceny energetických komodit, tak růst cenové hladiny může být i výraznější a dostat se nad 4 %. Z meziročního srovnání totiž vypadne letošní zlevnění elektřiny díky přesunu financování podporovaných zdrojů energie na stát.
Inflaci tak zvýší samotná změna srovnávací základny. Do cen elektřiny a plynu pro domácnosti se zároveň začnou promítat vyšší velkoobchodní ceny. V neposlední řadě přestanou protiinflačně působit nižší ceny potravin.
Autorem textu je Miroslav Novák, hlavní analytik Citfin
