Spotřebitelská inflace v září opět zrychlila a v meziročním srovnání se již vyšplhala na 2,5 %. K meziročnímu zrychlení cenové hladiny přispěly především draží energie. Konkrétně podle předběžného odhadu ČSÚ se spotřebitelské ceny v září oproti srpnu nezměnily a v meziročním srovnání vzrostly o 2,5 %. Inflace se tak po třech měsících vrátila nad 2 % inflační cíl ČNB, nad kterým se naposledy nacházela letos v květnu (2,1 % r/r). Meziroční růst jádrové inflace se v září pravděpobně i nadále držel v blízkosti 3 %. V neposlední řadě skončil předběžný odhad zářijové inflace nad prognózou ČNB, která pro září indikovala růst o 2,2 % r/r.
V meziměsíčním srovnání v září oproti srpnu vzrostly především ceny energií, zatímco ceny služeb a potravin a nealkoholických nápojů mírně poklesly. K meziměsíčnímu růstu cen energií v září dominantně přispělo především zdražení pohonných hmot. Zároveň však nelze vyloučit, že některým spotřebitelům vzrostly náklady na energie pro domácnosti, když část dodavatelů zvýšila své tarify. Ceny služeb sice v září meziměsíčně poklesly, ale důvodem byly primárně sezonní faktory, když v závěru letní sezóny pravidelně dochází k významného poklesu cen dovolených. U nákladů vlastnického bydlení naopak předpokládám, že dále pokračovalo zdražování.
Meziročně v září i nadále silně rostly ceny služeb o 4,6 % a výrazně díky dražším pohonným hmotám zrychlil cenový růst u energií na 5,9 % ze srpnových 2,3 %. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v září poklesly o 3,5 %. Od letošního března je celková inflace tažena dolů levnějšími potravinami. V nadcházejících měsících však lze v případě potravin očekávat postupné odeznívání meziročního poklesu. Tím bude zároveň slábnout i dosavadní protiinflační působení potravin na celkovou inflaci. Vyšší ceny hnojiv a energií by se navíc měly projevit v nákladech příští zemědělské sezóny, a představují proto proinflační riziko pro ceny potravin i pro celkovou inflaci v roce 2027.
Ve 4. čtvrtletí bude inflace dále zrychlovat, a to zejména kvůli drahým pohonným hmotám a postupnému slábnutí protiinflačního vlivu potravin. Meziroční růst cen služeb přitom zůstane výrazně zvýšený. V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí 2 – 2,1 %.
Na začátku příštího roku lze podle mě očekávat, že inflace zamíří nad 3 %. Pokud přetrvají vysoké ceny energetických komodit, tak růst cenové hladiny může být i výraznější a dostat se ke 4 %. Z meziročního srovnání totiž vypadne letošní zlevnění elektřiny díky přesunu financování podporovaných zdrojů energie na stát.
Inflaci tak zvýší samotná změna srovnávací základny. Do cen elektřiny a plynu pro domácnosti se zároveň začnou promítat vyšší velkoobchodní ceny. V neposlední řadě přestanou protiinflačně působit nižší ceny potravin.
Autorem komentáře je Miroslav Novák, hlavní analytik Citfin
