Spotřeba plynu a elektřiny v Česku pokračuje v růstu již třetí kvartál v řadě, přičemž klíčovou roli hraje nejen chladnější počasí, ale i další faktory, jako stabilní ceny energií. Naopak ve výrobě z obnovitelných zdrojů (OZE) jednoznačně vévodí fotovoltaické elektrárny, které těží z rostoucího instalovaného výkonu a kompenzují pokles výroby z vodních a větrných zdrojů způsobený suchem a slabým větrem.
Podle zprávy společnosti Amper Meteo vzrostla ve druhém kvartále 2025 spotřeba plynu meziročně o 11,4 %, přičemž po očištění o vliv chladnějšího počasí činí nárůst 3,9 %. „Růst spotřeby plynu sledujeme již devět měsíců. Příznivé ceny plynu nejspíš odrazují spotřebitele od dalších investic do úsporných opatření, jak jsme tomu svědčili během energetické krize,“ uvedl datový analytik Kamil Rajdl z Amper Meteo.
Přestože je současná spotřeba plynu o 15 % nižší než v letech 2017–2021, úspory dosažené díky modernizacím a energetickému managementu zůstávají významné. „Naše projekty, včetně těch realizovaných v rámci EPC, jako například ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, přispěly od roku 2013 k úspoře přes 150 milionů kWh energie z plynu,“ doplnil Martin Nádeníček, člen představenstva Amper Savings.
Spotřeba elektřiny ze sítě roste podobným tempem. Meziročně se zvýšila o 2,4 %, po očištění o vliv počasí o 1,8 %. Tento trend, patrný od třetího čtvrtletí 2024, může být částečně způsoben přechodem od plynových technologií k elektrickým, například k tepelným čerpadlům.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla v prvním pololetí 2025 hodnoty 3559 GWh, což je o 38,8 % více než dlouhodobý průměr let 2016–2024. Hlavním tahounem jsou fotovoltaické elektrárny (FVE), které tvoří 72,6 % produkce OZE. „Rostoucí instalovaný výkon FVE, který se od roku 2016 zvýšil o 93 %, spolu s vyšší efektivitou, vedl k více než dvojnásobné výrobě oproti dlouhodobému průměru,“ uvádí zpráva.
Meziročně vzrostla výroba z FVE o 31 %. Naopak vodní elektrárny zažívají kvůli extrémnímu suchu výrazný propad – od začátku roku vyrobily o 26 % méně energie než v dlouhodobém průměru a meziročně dokonce o 40 %. Slabé větry zase negativně ovlivnily větrné elektrárny, jejichž produkce klesla o 28 % oproti loňsku a dosahuje pouze 84,6 % dlouhodobého průměru.
Rostoucí spotřeba energií naznačuje stabilizaci trhu po období úspor vyvolaných energetickou krizí. Přesto odborníci varují, že bez dalších investic do modernizace a rozvoje OZE by mohla energetická soběstačnost Česka zůstat ohrožena, zejména vzhledem k nepředvídatelným výkyvům počasí. Dominance fotovoltaiky je pozitivní zprávou, ale pokles produkce z vodních a větrných zdrojů zdůrazňuje potřebu diverzifikace.
„Sucho a slabé větry ukazují, jak je důležité kombinovat různé zdroje OZE a dále investovat do technologií, které zvýší odolnost energetického systému,“ konstatuje Nádeníček.
