Když se zaměstnanec stane zastupitelem: firmě přibývají povinnosti, pracovní poměr trvá

lightbulb-g50ad2ebbb_1280

Komunální volby mohou změnit nejen vedení radnic, ale také provoz soukromých firem. Pokud zaměstnanec získá mandát zastupitele, zaměstnavatel mu musí umožnit výkon veřejné funkce. Podle míry zapojení do práce pro obec pak řeší jednotlivé absence, nebo dlouhodobé zastupování. Samotné zvolení však pracovní poměr neukončuje.

Pro zaměstnavatele je rozhodující, zda bude jeho pracovník působit jako neuvolněný, nebo uvolněný člen zastupitelstva. O tom, které funkce budou uvolněné, rozhoduje zastupitelstvo obce. Neuvolněný zastupitel zpravidla dál chodí do zaměstnání a veřejné funkci se věnuje vedle své práce.

Zaměstnavatel mu musí podle zákona o obcích poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy či platu v nezbytném rozsahu, který určí obec. Ta následně firmě uhradí vyplacenou náhradu včetně příslušných odvodů. Firma tedy musí zajistit organizaci práce během nepřítomnosti zaměstnance, náklady na náhradu mzdy ale nese obec.

Z pohledu zaměstnavatelů je podstatné co nejdříve vědět, zda jejich zaměstnanec bude funkci vykonávat vedle zaměstnání, nebo se jí bude věnovat naplno.

Jiná situace nastává, pokud se zaměstnanec stane například uvolněným starostou a veřejné funkci se věnuje naplno. Jeho pracovní poměr pokračuje, dosavadní práci však po dobu uvolnění nevykonává. Zároveň se na něj vztahuje ochranná doba: zaměstnavatel mu zásadně nemůže dát výpověď, zákon ovšem stanoví výjimky.

„Zvolení do zastupitelstva samo o sobě neznamená, že zaměstnanec musí dát výpověď nebo že s ním zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit,“ vysvětluje Kateřina Poláková, advokátka kanceláře Dostupný advokát. Firma podle ní musí včas zajistit zastupování a správně nastavit personální evidenci.

Dopad na provoz firmy závisí především na rozsahu nepřítomnosti. Zatímco občasné absence může zaměstnavatel pokrýt úpravou rozvržení práce, dlouhodobé uvolnění zkušeného pracovníka může vyžadovat nábor náhrady nebo rozdělení jeho úkolů mezi kolegy.

„Z pohledu zaměstnavatelů je podstatné co nejdříve vědět, zda jejich zaměstnanec bude funkci vykonávat vedle zaměstnání, nebo se jí bude věnovat naplno,“ říká Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz. Zejména pro menší zaměstnavatele může být podle něj dlouhodobá nepřítomnost významnou personální výzvou.

Ani na obecních úřadech neznamená volební výsledek automatický konec pracovních poměrů. Zaměstnavatelem je obec, nikoli starosta nebo rada. Případná výpověď proto musí mít zákonný důvod, například skutečnou organizační změnu. Pouhá snaha nového vedení obklopit se jinými lidmi nestačí.

Zvláštní pravidla platí pro tajemníka obecního úřadu. Starosta ho může odvolat jen se souhlasem ředitele krajského úřadu a při splnění zákonných důvodů. Samotná výměna starosty takovým důvodem není. Ani platné odvolání z funkce navíc automaticky neukončuje tajemníkův pracovní poměr.

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat