Zatímco včera večer doručil Fed trhům holubičí překvapení, dnes je v centru pozornosti ECB. Podobně jako na druhé straně Atlantiku nečekáme změnu úrokových sazeb, k posunu ale dojde v rétorice centrální banky. Předpokládáme, že ECB zvolí relativně neutrální tón, kdy na jedné straně de facto vyloučí další zvyšování úrokových sazeb, na druhé však trhům rozhodně neslíbí jejich brzký pokles.
To, že cyklus utahování měnové politiky je již na svém vrcholu, dokládá pohled na poslední makro čísla v eurozóně. Za prvé, celková inflace v listopadu již potřetí v řadě překvapila nižší hodnotou (meziročně 2,4 %) a stejně tak klesá i jádrová složka, ačkoli zůstává stále zvýšená na 3,6 %. Za druhé, ekonomika eurozóny v zásadě stagnuje, a i přes mírné zlepšení zůstávají indexy podnikatelských nálad PMI v pásmu recese.
Tento vývoj by ostatně měla reflektovat i nová prognóza ECB, od které čekáme revizi inflace i růstu směrem dolů. Podobným směrem půjdou i technické předpoklady prognózy (cena ropy, plynu a elektřiny), což by mohlo přinést revidovaný výhled na inflaci pro roky 2025 a 2026 pod 2 %. Čím výraznější bude revize, tím větší voda na mlýn agresivním tržním sazkám, které aktuálně kalkulují s prvním snížením sazeb již v dubnu a za celý příští rok s jejich poklesem o 140 bazických bodů.
ECB si však dá záležet na tom, aby výsledek zasedání nevyzněl příliš holubičím způsobem. Předpokládáme, že centrální banka bude nadále, i když možná v menší míře, upozorňovat na proinflační rizika, především ve spojení s trhem práce, resp. aktuálně probíhajícím mzdovým vyjednáváním. Výsledek však bude mít ECB k dispozici až na jaře. Proto centrální banka zopakuje svůj přístup závislý na příchozích datech a je možné, že se ústy Christine Lagarde vymezí vůči agresivním tržním sázkám na brzký začátek snižování úrokových sazeb.
V našem základním scénáři počítáme s prvním poklesem sazeb na červencovém zasedání s tím, že rizika jsou vychýlena ve prospěch dřívějšího startu. Současné tržní sázky nicméně hodnotíme jako přehnané. V souhrnu by měla depozitní sazba ECB v roce 2024 poklesnout o 100bps na 3,0 %. Zároveň počítáme i se zrychlením tempa kvantitativního utahování (QT) prostřednictvím ukončení reinvestic v rámci programu PEPP, o kterém by se dnes měla začít vést diskuze.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
