Bankovní rada ČNB stejně jako na srpnovém zasedání odhlasovala stabilitu sazeb. Základní úroková sazba tak setrvává na rovných 7 %. Rozhodnutí je v souladu s jednomyslným očekáváním analytiků. K žádné změně nedošlo ani v otázce devizových intervencích a ČNB tak bude dále zabraňovat nadměrným výkyvům.
Na tiskové konferenci byl guvernér Aleš Michl stručný, ale některé odpovědi se nesly až v nečekaně jestřábím vyznění. Otázka možného snižování nebyla na zasedání vůbec otevřena a sazby tak do budoucna „zůstanou stabilní nebo budou růst“. K růstu by se bankovní rada přiklonila v případě zvyšujících se deficitů nebo vysokého růstu mezd – obě tyto rizika aktuálně působí reálně. V případě intervencí nemá ČNB žádnou hranici, pod kterou by nebyla ochotná nechat klesnout devizové rezervy, jakýmkoliv dalším komentářům k tomuto tématu se ale guvernér Aleš Michl vyhnul.
Pro stabilitu sazeb hlasovalo stejně jako na minulém zasedání 5 členů, dva pro zvýšení o 75bb. S největší pravděpodobností šlo opět o viceguvernéra Marka Moru a člena bankovní rady Tomáše Holuba. Ti v srpnu hlasovali pro zvýšení o 100bb.
Rizika vidí ČNB oběma směry, kdy proinflačně může působit zmíněný mzdový růst v kombinaci s expanzivnější fiskální politikou, ale také vyšší výhled zahraničních produkčních cen nebo ztráta ukotvenosti inflačních očekávání. Protiinflačně naopak může působit vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, vyšší než očekávaný útlum domácí poptávky a zavedení opatření na omezení růstu cen energií. Prognóza ČNB nevylučuje že i navzdory srpnovému poklesu inflace může stále meziroční dynamika růst ke 20 %. Návrat k 2 % cíli očekává ČNB zhruba do roka a půl.
„Za klíčové lze považovat sdělení, že ČNB bude i nadále intervenovat na devizovém trhu tak, aby bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny. A další klíčovou informací je to, že si bankovní rada nechává otevřené dveře pro případné zvýšení úrokových sazeb na nadcházejících zasedáních. Explicitně byl zmíněn rychlejší růst mezd a expanzivnější rozpočtová politika s rizikem rozjetí mzdově-inflační spirály,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Co podle něj očekávat od ČNB na začátku 4. čtvrtletí?
Velmi pravděpodobně pokračování toho, co ČNB aplikovala během léta. ČNB tak bude i nadále intervenovat proti oslabení koruny a to odhadem v okolí hladiny 24,70 CZK/EUR. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka avizuje další zvyšování úrokových sazeb (ve 4. čtvrtletí v souhrnu o 125 bazických bodů), tak se bude dále zužovat úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami. Lze přitom očekávat, že nervozita na finančních trzích zůstane vysoká a tlak na korunu a tím pádem na ČNB se může stupňovat. Pro oslabení koruny hovoří i schodkový běžný účet platební bilance a klesající ekonomická aktivita v ČR i v Německu. Ostatně to, že finanční trh je nyní mimořádně citlivý na makroekonomické nerovnováhy v tomto týdnu velmi dobře ukázal výprodej britských státních dluhopisů či středoevropských měn (maďarský forint a polský zlotý).
„Výsledně tak ČNB může být donucena zvýšit úrokové sazby právě kvůli stupňujícímu tlaku na korunu. Jak moc je tento předpoklad reálný uvidíme v nejbližších měsících. Výše devizových rezerv ČNB je sice vysoká, ale ne nevyčerpatelná. Zatím však mají centrální bankéři čas si případný ústup (omezení) z intervencí pořádně promyslet,“ doplňuje Novák.
