Stát hospodařil v únoru s rekordním deficitem 86,1 miliard korun. Na hospodaření se negativně podílí jak výpadky daňových příjmů tak rychle rostoucí výdaje kompenzující podnikatelům ztráty (viz graf níže). Největší meziroční výpadky jsou logicky v dani z příjmu fyzických osob, do které se zakouslo vládní snížení super-hrubé mzdy a snížení slevy na poplatníka. „To zatím vede k poklesu výběru daně o 7,4 miliard meziročně (-28%) a dopad opatření bude v čase ještě narůstat. Navíc daňové změny jsou trvalého rázu a na rozdíl od řady jiných opatření s námi jednoduše zůstanou i po pandemii. Na výdajové straně logicky rostou sociální dávky (jako výdaje na nemocenskou) a transfery podnikům (programy antivirus nebo COVID gastro),“ shrnuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Pokud v druhé polovině roku “zabere očkování” a dojde k trvalejšímu uvolnění sociálních kontaktů, mimořádné výdaje by měly začít postupně klesat. I tak má ale Česká republika po prvních dvou měsících nakročeno k novému rekordnímu deficitu. I když nakonec nemusí dosáhnout až na plánovaných 500 miliard korun, bude se jim nakonec blížit (dosáhne 7 – 8% HDP). „Navíc i po odeznění covidu zůstane ve veřejných financích jednoduše natrvalo zabudovaný “výpadek” příjmů spojený s daňovými změnami. I proto si neoddechneme asi ani v roce 2022, kdy počítáme se deficitem okolo 300 miliard korun a dalším nárůstem veřejného zadlužení,“ říká Bureš.
