Česká ekonomika kvůli průmyslu “klopýtá”

Výkon české ekonomiky byl nakonec v druhém kvartále revidován dolů (0 % mezikvartálně a -0,6 % meziročně) a čísla za třetí kvartál zatím nevypadají už vůbec povzbudivě. Lehce byl sice revidován vzhůru první kvartál, ale celkový obrázek české ekonomiky není v tuto chvíli zrovna povzbudivý – zdá se, že po “nadechnutí” na začátku roku jako by přicházel opět “útlum”.

Stabilizující spotřeba domácností sice sehrává pozitivní roli, ale ekonomiku začíná jednoznačně brzdit klopýtající průmysl – to je vidět v relativně výrazném poklesu reálných exportů i stavu zásob (i když zde byla normalizace očekávána). Otázka je, co bude dál? Předstihové ukazatele i tvrdá čísla z července ukazují, že třetí kvartál bude v průmyslu ještě slabší. Klíčové tak je, jak moc tentokrát zvládne pomoci ekonomice oživující spotřeba reagující na nižší inflaci a stabilizaci reálné mzdy. To může v tomto týdnu pomoci napovědět srpnový maloobchod.

Detailní čísla z HDP také ukázala, že v druhém kvartále opět narostla míra úspor českých domácností a dosáhla 18,8 % – to je výrazně více než dlouhodobý průměr (v blízkosti 12 %) a eventuální pokles míry úspor v budoucnu může přispět k rychlejšímu oživení spotřeby. Centrální banka má tak na jedné straně po právu obavy ze slabšího výkonu hospodářství a ze silnějšího útlumu sousedního Německa. To bylo ostatně zmiňováno jako jedno z proti-inflačních rizik.

Na druhé straně předčasný nebo příliš rychlý pokles úrokových sazeb by teoreticky mohl vést k rychlejšímu poklesu míry úspor k “normálu” a nežádoucímu zrychlení spotřeby, které by při neukotvených inflačních očekáváních mohlo vést k zakonzervování “vysoké” inflace služeb. Z tohoto pohledu se dá velmi dobře rozumět opatrnosti bankovní rady při zvažování prvního poklesu úrokových sazeb i když názory a citlivost jejich členů na nově příchozí čísla bude bezesporu různá.

I proto bude v tomto týdnu důležité vedle srpnového maloobchodu sledovat také zápis z posledního zasedání ČNB. Guvernér Aleš Michl v doprovodném komentáři zůstal naladěn na jestřábí vlnu a v hlasování zatím panuje shoda (7:0 pro stabilitu), současný ekonomický vývoj a rizika však mohou jednotliví členové bankovní rady interpretovat různě.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

 

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat