Budou jestřábi v ČNB spokojeni s úsporným balíkem vlády?

Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.

Konsolidační balíček v celkovém objemu 94 miliard korun (pokud se ho skutečně podaří implementovat) může podle našich odhadů snížit schodek veřejných financí v roce 2024 z námi očekávaných 3,5 % do blízkosti 2 % HDP a odpovídajícím způsobem by byla upravena i prognóza ČNB.

Z pohledu centrálních bankéřů by tedy bezesporu šlo o překvapení. Tomáš Holub to za jestřábí tábor správně shrnul, když označil možnou konsolidaci veřejných financí za: “jediné hmatatelné protiinflační riziko základního scénáře prognózy”. A zdá se, že se toto riziko může teoreticky naplňovat. Má to ovšem dvě “ale”.

Na prvním místě jde o to, zda se balíček podaří v představené podobě vládě prosadit. U řady položek neproběhla výraznější debata s dotčenými subjekty a některé z položek mohou ještě při implementaci narazit. Jedná se například o poměrně výrazné škrty v neinvestičních dotacích (celkově okolo 50 miliard korun) nebo zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.

Současně s tím budou některá opatření vyžadovat novelizaci zákonů (změny parametrů důchodového systému), popřípadě dohodu s partnery (s obcemi u daně z nemovitostí). To vše může vést centrální bankéře k obezřetnosti a vyčkávání na “implementovanou” podobu úsporného balíku a první návrh rozpočtu na rok 2024. Do té doby nemusí brát jestřábí hlasy v bankovní radě úsporná opatření jako příliš silný argument.

Navíc pro některé z nich nemusí opatření přicházet dostatečně včas. Jan Procházka v zápisu z posledního zasedání uvedl, že “i kdyby nakonec vláda konsolidační plán připravila, s ohledem na délku jeho implementace a transmise se na něj nelze při aktuálním měnově-politickém rozhodování příliš ohlížet.” I na červnovém zasedání nakonec proto může být eventuální “signalizační” růst sazeb ještě vážně ve hře.

O tom, zda se k trojici jestřábů někdo další (nejpravděpodobněji Jan Frait) přidá, rozhodne podle nás ve finále dynamika mezd za třetí kvartál – právě mzdy jsou nejostřeji sledovaným indikátorem ukazujícím na riziko „odkotvenosti inflačních očekávání“ . Naše nowcasty sice ukazují v tuto chvíli na zrychlení dynamiky mezd, v prvním kvartále by však jejich růst měl zůstat jednociferný.

To pravděpodobně na přesvědčení dalších členů bankovní rady jestřábům stačit nebude. Dál jsme proto v tuto chvíli spokojeni s našimi sázkami na stabilitu sazeb v nejbližších měsících a jejich první pokles (s lehkým zpožděním oproti květnové prognóze) ve Q4 2023.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat