Pandemie covid-19, válka na Ukrajině a období vysoké inflace – s tím vším se americká ekonomika vypořádala velmi slušně. Největší výzva však nejspíše teprve přichází, a tou je osoba Donalda Trumpa. Jeho nepředvídatelné chování a posedlost ochranou domácího trhu prostřednictvím cel na specifické produkty, jako je ocel či hliník, na automobilový sektor nebo na jednotlivé země, vyvolávají obavy o další směřování největší světové ekonomiky.
Podle očekávání ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, v anualizovaném vyjádření dokonce poklesla o 0,2 %, zatímco v posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostla o 2,3 %. Na první pohled by se mohlo zdát, že americké hospodářství směřuje do recese, ale vývoj není až tak dramatický. Nižší výkonnost na začátku roku byla způsobena především skokovým nárůstem dovozů. Firmy se snažily vyhnout hrozícím clům, a tak se předzásobily materiály, surovinami i hotovými výrobky. Import tak vzrostl o více než 40 %, což vedlo k tomu, že příspěvek čistých exportů snížil HDP o téměř 5 procentních bodů. Tento pokles nedokázal vykompenzovat ani nárůst zásob, které zahrnovaly nákupy strojů, zařízení či vybavení.
Jedná se však o jednorázový efekt, který ve druhém čtvrtletí pravděpodobně vyprchá a naopak přispěje k růstu, jak se budou vytvořené zásoby postupně rozpouštět do spotřeby. Tempo spotřeby domácností sice zpomalilo ze 4 % na 1,2 %, ale finální prodeje domácím spotřebitelům, které nezahrnují čisté exporty, vládní spotřebu ani zásoby, vzrostly o 2,5 %. To ukazuje na stále solidní momentum amerického hospodářství.
Ekonomický růst však bude omezen dopady celní války. Nejnovější predikce Federálního rezervního systému očekává letošní růst na úrovni 1,4 % a v příštím roce 1,6 %, což je v souladu s mediánovým odhadem analytiků v anketě Bloombergu.
Text je převzatý z aktuální makroekonomické prognózy týmu ekonomického výzkumu Raiffeisenbank
