Neobnovené kancelářské budovy může být pro vlastníky a investory finančním problémem. Na energetickou náročnost upozorňuje (ve věci zainteresovaná) aliance Šance pro budovy. To se podle ní dále promítá do obsazenosti, podmínek financování i budoucí hodnoty nemovitosti.
Budovy jsou největším fyzickým aktivem Česka a jejich hodnota podle Eurostatu přesahuje 19 bilionů korun. Významnou část tvoří nerezidenční objekty. Ty se sice renovují intenzivněji než bytový fond, přesto by se podle odhadů aliance mělo tempo renovací nerezidenčních budov zhruba zdvojnásobit.
Problém je podle aliance vidět na pražských kancelářích. Významná část fondu je stará 20 až 30 let a vznikala podle standardů, které neodpovídají dnešním cenám energií ani nárokům nájemců na kvalitu vnitřního prostředí. Ve vzorku 214 kancelářských a smíšených nemovitostí měly budovy se spotřebou primární energie pod 150 kWh/m² obsazenost 84%. U budov nad 300 kWh/m² to bylo 74%.
Odkládání renovací se podle aliance může projevit delší neobsazeností, vyššími pobídkami pro nájemce, horšími podmínkami financování nebo užším okruhem kupců. Takzvaný brown discount, tedy slevu na ceně špatně hodnocených budov, ale zatím nelze na českém trhu samostatně vyčíslit. Cenu ovlivňuje i lokalita, stáří a celková kvalita budovy.
Tlak přichází i od věřitelů. Podle průzkumu CBRE European Lender Intentions Survey 2025 by téměř polovina evropských věřitelů nefinancovala nemovitost, která nesplňuje kritéria udržitelnosti. Dalších 45% požaduje u nevyhovujících budov plán nápravy a 42% nabízí lepší úvěrové podmínky těm, které kritéria splňují.
„Energetická výkonnost se stává součástí investičního rozhodování. Ovlivňuje budoucí investiční nároky, riziko zastarávání i schopnost nemovitosti obstát při refinancování nebo změně vlastníka,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Podle ní to vyžaduje kvalitní data, technické posouzení a jasný investiční plán.
