Po říjnu, kdy byl růst spotřebitelských cen významně ovlivněn zrušením poplatků za obnovitelné zdroje a úsporným tarifem a inflace vykázala meziměsíční pokles, v listopadu spotřebitelské ceny opět v meziměsíčním srovnání výrazně vzrostly a to o 1,2 %. Meziroční inflace tak zrychlila na 16,2 % z říjnových 15,1 %.
K meziměsíčnímu růstu cenové hladiny v listopadu dominantě přispívaly dva oddíly spotřebního koše a to náklady spojené s bydlením včetně energií a potraviny. Konkrétně výrazně vzrostly především ceny zemního plynu a také ceny elektřiny, tepla a teplé vody a tuhých paliv. Z potravin zdražovalo především ovoce, či vejce a brambory. S nastupující zimní sezónou zdražily ceny oděvů a další zdražování se nevyhnulo ani stravovacím službám.
K meziročnímu růstu spotřebitelské inflace v listopadu dominantě přispívaly dva oddíly spotřebního koše – potraviny a náklady spojené s bydlením včetně energií (dohromady stály více jak z poloviny za růstem inflace).
Ceny potravin vzrostly o 27,1 % a ceny zemního plynu o 139 %! K meziročnímu růstu inflace přispívala navíc i nízká statistická základna z loňského listopadu, kdy byla dočasně odpuštěna DPH u elektřiny a zemního plynu. V listopadu však meziročně rostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše. V listopadu alespoň pokračoval meziroční pokles cenové dynamiky u imputovaného nájemného.
„Velmi rozkolísaný vývoj spotřebitelské inflace bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Od začátku nového roku opět dojde k prudkému zdražování cen energií až na cenové stropy a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. V 1. čtvrtletí příštího roku je tak i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve 2. čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku.“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
