Výrobní ceny v červnu v Česku dále zvolnily. Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců poklesla z 1,9 % na 1,4 %, což víceméně odpovídá poslední prognóze České národní banky. Zvonila i dynamika cen stavebních prací (na 4,8 % z 6,6 %), zatímco relativně setrvačná zůstává inflace v segmentu služeb pro podniky (+ 5,6 %).
I když na první pohled čísla potvrzují odeznívání inflačních tlaků ve výrobě, pod celkovým obrázkem se častokrát skrývají výrazné rozdíly. U průmyslových výrobců dezinflace dál probíhá zejména v energeticky náročných odvětvích jako chemický (-20,8 % meziročně) nebo kovozpracující průmysl (-14,0 % meziročně). Na druhé straně vyšší míry meziměsíční i meziroční inflace dál pozorujeme v páteřních částech českého průmyslu včetně sektorů strojírenství (+ 8,1 %) a automotive (3,4 % meziročně), na které pravděpodobně dopadá výrazněji i vyšší dynamika nominálních mzdových nákladů.
Relativně pozitivní zprávy na druhé straně dál přicházejí od zemědělských producentů – ceny zemědělské produkce meziročně v červenci padaly o více než 14 %. I když ceny v rostlinné výrobě už meziměsíčně (po sezónním očištění) zvolňují svůj pokles a zůstávají stále vysoko nad před-pandemickými úrovněmi, pokles cen zemědělské produkce je celkově zatím výraznější, než předpokládala poslední prognóza ČNB.
To se s odstupem času odráží i ve výrobních cenách potravinářského průmyslu, kde jsou však také vidět poměrně výrazné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. V posledních měsících zlevňují zejména mléčné výrobky, olejniny a obilniny. Méně už ovšem pečivo a masné výrobky, a pokud vezmeme v potaz sezónní očištění, zdražuje ovoce, zelenina a většina nápojů. I přes tyto rozdíly ve výrobě však předpokládáme, že ve spotřebitelské inflaci bude potravinová inflace v nejbližších měsících dále odeznívat.
Z pohledu ČNB dnešní číslo není velkým překvapením. Důležitější pro další kroky centrální banky a načasování prvního poklesu sazeb bude dynamika jádrové inflace a situace na trhu práce v nejbližších měsících – zejména pak další vývoj nominální mzdy.
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
