Po pěti měsících letošního roku se deficit takřka dostal ke svému celoročnímu plánu a státní rozpočet tak květen uzavírá s negativním saldem 271,4 mld. Kč. Vývoj je tak i nadále srovnatelný se stavem z roku 2021, kdy v květnu deficit přesahoval 255 miliard Kč a celoroční deficit dosáhl ve výsledku zhruba 420 miliard Kč. V letošním rozpočtu ale chybí několik významných kladných položek, zejména pak výnos daně z neočekávaných zisků spolu s dividendou od energetické skupiny ČEZ.
Zároveň by se pokles cen energií na burze měl odrážet i ve snižování cen pro domácnosti, do budoucna i pod nastavený cenový strop. Letošní výdaje státu na kompenzace ztrát plynoucích z cenových stropů by díky tomu nemusely být tak vysoké, jak se původně předpokládalo. Naplánovaný 295miliardový schodek tak je stále dosažitelný, byť aktuální rizika jdou ve směru vyššího celoročního deficitu, než bylo původně předpokládáno.
Rozdělení příjmů a výdajů ukazuje v letošním roce podobný obrázek, kdy výdajová strana roste rychleji než příjmová. Zatímco příjmy meziročně vzrostly o 9,8 % (+58,9 mld. Kč), výdaje jsou vyšší o 17,8 %. Proti dubnu ale meziroční nárůst výdajů výrazně zpomalil (z 26,7 %), což je dáno rozpočtovým provizoriem v loňském roce, což v prvních měsících brzdilo některé výdaje a neumožnilo jejich předfinancování.
Strana příjmů je opět zajímavá v několika položkách. Za prvé se jedná o objem pojistného, který meziročně vzrostl o 9,6 % a zhruba tak naznačuje meziroční nárůst mezd. Za druhé je pak zajímavé inkaso daně z přidané hodnoty, kde meziročně rostl výběr o 7,3 %. I nadále tak dochází ke snižování meziročního růstu v důsledku ustupující inflace a utlumených maloobchodních tržeb.
U výdajů vyčnívají i nadále výplaty důchodů, kde stát meziročně vydal o 19,4 % více (+45,3 mld. Kč) v důsledku loňských a letošních valorizací, spolu s příspěvkem 500 Kč měsíčně na vychované dítě. Negativně vyznívají i rychle rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu, které se proti loňskému roku takřka zdvojnásobily na 37,4 mld. Kč. Důvodem je rostoucí dluh, vyšší úrokové sazby, ale i výplata výnosu z pro stát aktuálně nákladných protiinflačních dluhopisů.
Pro letošní rok je otázkou, nakolik bude vláda usilovat o „záchranu“ letošního výsledku a nakolik bude věnovat pozornost úspěšnému prosazení plánů pro další roky, které představila v květnu na tiskové konferenci. Letošní deficit následuje a dokonce překonává trajektorii z doposud nejhoršího roku 2021, kdy deficit dosáhl 420 miliard Kč. Vzhledem k chybějícím kladným položkám neočekáváme, že by v letošním roce byl výsledek horší, přesto dosažení naplánovaného 295miliardového schodku bude složité a rizika jsou vychýlena směrem k horšímu výsledku.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
