Utahuje ECB svou měnovou politiku až příliš?

V posledních dvanácti měsících zvýšila ECB své úrokové sazby dohromady o 425 bazických bodů. Po osmi letech v záporných vodách se tak v relativně krátkém čase dostaly sazby na nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Zvýšení úrokových sazeb přitom zůstane na stole i na zářijovém zasedání, na kterém může ECB zakončit doposud nejagresivnější cyklus utahování měnové politiky.

S postupujícím časem a svižně zvolňující inflaci se však začínají stále častěji ozývat kritické hlasy vůči krokům ECB. Ty míří na až příliš razantní zpřísnění měnové politiky, které může být kontraproduktivní a – vzhledem ke zpoždění měnové politiky – vést především v roce 2024 k nežádoucímu zpomalení evropské ekonomiky. Sama ekonomika eurozóny přitom balancuje na hraně recese již tři čtvrtletí v řadě a ani vyhlídky na druhou polovinu letošního roku nejsou zrovna optimistické.

Hlavním argumentem kritiků je nesprávné vyhodnocení zdrojů inflace ze strany ECB. Zatímco ve Spojených státech jsou na první dobrou zjevné doma-vyrobené (poptávkové) cenové tlaky, v eurozóně stály za vzedmutím inflační vlny především nabídkové faktory jako drahé energie nebo rozpadlé dodavatelské řetězce. Rozdíly na obou stranách Atlantiku dokumentuje i pohled na vývoj domácí poptávky, která je v USA již téměř 8 % nad před-pandemickou úrovní, zatímco v eurozóně v zásadě stagnuje. Fed i ECB přitom zvolily stejně razantní léčbu inflace – pokud se ale zásadně liší zdroje inflace, pak téměř jistě nemůže jít v obou případech o správnou měnovou politiku.

Z pohledu ECB zůstává vážným rizikem především změna charakteru cenových tlaků – z původně vnějšího nabídkového šoku do podoby domácích poptávkových tlaků. Riziko v tomto ohledu zvyšuje především rekordně napjatý trh práce v eurozóně a svižnější mzdová dynamika. Hlavní argument pro vysoké sazby je však ještě jiný – ECB si už jednoduše nemůže dovolit udělat další chybu, proto sází na vzad-hledící inflační čísla než na svou vlastní prognózu. A to samozřejmě zvyšuje riziko policy chyby, tedy až přílišného utažení měnové politiky, které může citelně brzdit oživení eurozóny v roce 2024.


Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat