Minulý týden nebyl pro českou ekonomiku příliš lichotivý, když reálná hodnota celkové produkce ve třetím kvartále sice vzrostla (+0,3 % k/k), ale analytici včetně ČNB a ministerstva financí očekávali vyšší růst (medián trhu 0,4 % k/k). Pomalejší růst tuzemského hospodářství pak přichází v době, kdy začíná opět mírně překvapovat inflace (v říjnu 2,6 % r/r vs odhad 2,4 %), což staví do náročné situace i Českou národní banku, která bude v tomto týdnu rozhodovat o dalším případném uvolnění měnové politiky.
Případné vítězství Harrisové by zřejmě nepřineslo zásadní změnu zajetých kolejí aktuální Bidenovy administrativy, s napětím však trhy očekávají, co by mohl přinést scénář Trump 2.0.
Díky příznivějším výsledkům v Evropě však investoři ocenili výhled do blízké budoucnosti, což přispělo k pokračování normalizace české výnosové křivky. Sousední Německo navzdory očekávané technické recesi překvapilo růstem o 0,2 % k/k, eurozóna dokonce o 0,4 % k/k. Naopak situace za oceánem příliš uspokojivá nebyla, růst v USA sice zůstal solidní (2,8 % k/k, anual.), mírně však zaostal za očekáváními (3 %), a z novějších dat především nepotěšily statistiky z trhu práce, který v říjnu nečekaně ochladil. Nelze říci, že by zcela zamrzl, jelikož růst pracovních míst pokračoval (+12 tis.), oproti předchozímu měsíci však růst zpomalil o více než 200 tis. pracovních míst.
Dolar reagoval oslabením, které sice ještě během pátku vyrovnal, po víkendu se však opět obchoduje na slabších hodnotách, což pomohlo stabilizovat i pozici koruny vůči euru, která se obchoduje nad úrovní 25,30 EUR/CZK.
Tento týden bude patřit americkým prezidentským volbám, zasedat však budou i centrální banky (ČNB, NBP, Fed). V případě ČNB i Fedu očekáváme, stejně jako trh, snížení sazeb o 25 bb, naopak v Polsku by měly sazby zůstat stabilní. Zastavme se však u tématu voleb, které jsou spojeny se značnou mírou nejistoty, kdy šance obou kandidátů se zdají značně vyrovnané.
Případné vítězství Harrisové by zřejmě nepřineslo zásadní změnu zajetých kolejí aktuální Bidenovy administrativy, s napětím však trhy očekávají, co by mohl přinést scénář Trump 2.0. Pro evropskou, a zejména pro českou ekonomiku, by tato varianta představovala nové výzvy pro udržení předpokládaného tempa růstu.
Z analýz Trumpovy programové hospodářské politiky vyčnívají proinflační tlaky spojené nejen s vyšším růstem státního dluhu, ale také se zpochybňováním dosavadních kroků Fedu a protekcionismem, který právě může působit negativně na hospodářský růst v Evropě. Případné znovuzavedení cel na evropské zboží a služby by přitom mohlo dosáhnout desítek procent, tedy vyšších úrovní než v době Trumpova prvního mandátu, a tak se i možné ekonomické dopady zdají být nyní významnější.
Zhoršení prostřednictvím obchodního kanálu by znamenalo tlak na euro, a udržení jeho síly by záviselo především na odolnosti evropských ekonomik. V případě koruny pak můžeme očekávat tlak na ještě výraznější oslabení. V neprospěch domácí měny by mohl hrát zejména geopolitický kanál, kdy Trumpova politika představuje potenciální oslabení NATO či měkčí postoj vůči Rusku. Již nyní přitom geopolitika koruně značně neprospívá.
Autorem textu je Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank
