Koruna má za sebou další relativně poklidný týden, kdy absence významnějších domácích i globálních ekonomických zpráv přispěla k méně volatilnímu vývoji. Snad nejvíce tak zaujala informace od japonské investiční banky Nomura, která vydala upozornění, že Česko patří mezi sedm států, kterým v příštím roce hrozí měnová krize.
Poplach ale nastal spíše na „novinářském trhu“ nežli na finančním a kurz koruny přešel informaci prakticky bez reakce. Report Nomury se zakládá na hodnocení osmi vybraných ukazatelů a výsledek tak příliš nerespektuje celkový ekonomický kontext. Např. devizové rezervy sice poklesly (v indexu negativně hodnoceno) jejich současný, stále značný objem ale i nadále spíše odrazuje od spekulací proti CZK i vzdáleně podobným těm z roku 1997.
Přesto zpráva Nomury představuje spravedlivě vztyčený prst nad dvojím schodkem v ČR, kdy zejména kvůli drahým dovozům je v deficitu běžný účet PB, spolu s ním pak hluboko v červených číslech končí i deficity státních rozpočtů, a to i výhledově na další roky. Přesvědčovat trhy o tom, že situace je stabilní, musí nejen ČNB skrze měnovou politiku, ale i vláda, která musí jasně vytyčit směr dalšího ubírání státních financí.
Pokud jedna ze stran hospodářské politiky v této snaze poleví (dřívější snižování sazeb, rezignace na řešení strukturálního salda…), může se tlak na korunu znovu zintenzivnit. Ve chvíli, kdy prevence selže a investoři a spekulanti vycítí slabost a uvidí prostor pro výrazné oslabení koruny, je řešení problému již velmi nákladné, alespoň z pohledu dopadů do reálné ekonomiky. Prevence je tak v současné situaci zcela zásadní a představuje nejlepší způsob, jak se černým scénářům vyhnout.
S ohledem na poslední klíčová data z ekonomiky a předpokládaný budoucí vývoj jsme aktualizovali naši prognózu dalšího vývoje EUR/CZK. Fundamenty i nadále hovoří spíše ve prospěch postupného oslabování, byť méně výraznějšího, než předpokládá ve své prognóze např. ČNB.
Kromě celkového ekonomického útlumu bude v neprospěch koruny působit i výhled na snižující se úrokový diferenciál. Zatímco Fed bude dále zvyšovat sazby k 5 % a zpřísňování se očekává i od ECB, v ČNB může začít zaznívat diskuze ohledně budoucího snižování sazeb (očekáváme Q3’23, do té doby stabilita na úrovni 7 %).
Z pohledu čísel vidíme korunu na konci letošního roku v okolí 24,50 EUR/CZK, na konci roku 2023 pak u 24,70 EUR/CZK. Na dráhu dlouhodobé apreciace by se měla vrátit až začátkem roku 2024 spolu s širším ekonomickým oživením, zároveň i výhledem na snižování sazeb u hlavních světových centrálních bank.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
