Trh s energiemi. Zažíváme jen klid před bouří?

Nálada na globálních trzích zůstává i v tomto týdnu těkavá, přičemž narůstající nervozita je vidět především na energetických trzích. Ta bezprostředně souvisí s děním na Blízkém východě, kde se nachází významné ropné a plynárenské kapacity. Hlavní pozornost nyní směřuje na očekávanou pozemní vojenskou operaci Izraele v pásmu Gazy, která může vést k eskalaci napětí v celém regionu a rozšíření ozbrojeného konfliktu do Libanonu nebo intenzivnějšímu zapojení Íránu.

Pro trh s ropou je ve hře hned několik scénářů, v závislosti na tom, jak geograficky ohraničený nakonec izraelsko-palestinský konflikt zůstane. Zatímco pozemní operace do Gazy bez regionálních přesahů nemusí představovat pro trh zásadní hrozbu, proxy válka mezi Izraelem a Íránem – v Libanonu, Sýrii nebo na Západním břehu – by již znamenala podstatně větší riziko. Pravděpodobně by totiž došlo ke zpřísnění amerických sankcí vůči Íránu, a tedy i podstatně nižší produkci ropy, což by cenu dostalo spolehlivě nad 100 USD/barel. Přímý střet mezi Izraelem a Íránem by měl na trh nejvýznamnější dopad, nicméně tento scénář se zdá – i díky americkému odstrašování letadlovými loděmi – prozatím relativně málo pravděpodobný.

V kontextu jednotlivých scénářů stojí za zmínku, že ropný trh je aktuálně deficitní, což jej činí zranitelným vůči výpadkům na straně nabídky. Situace však ani zdaleka není tak vážná jako v říjnu 1973 při podobně překvapivém napadení Izraele – globální ekonomiku nečeká ropné embargo arabských zemí, po kterém se cena ropy ztrojnásobila, a celkově je na trhu relativně dost volné produkční kapacity. I tak jsou za nás rizika vychýlena směrem k dražší ropě a nebudeme překvapeni, pokud v nejbližších týdnech padne hranice 100 USD/barel.

Rostoucí napětí je patrné také na evropském trhu s plynem. Spotový kontrakt za poslední týden zdražil o polovinu nad 50 EUR/MWh a k posunu došlo také u delších forwardových kontraktů. Konflikt na Blízkém východě je rizikem především s ohledem na roli Kataru, na jehož dodávky LNG se Evropa spoléhá ve stále větší míře. Bezprostřední zdražení zemního plynu však odráží zejména poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko, stejně jako přetrvávající hrozbu stávky v australských LNG závodech.

A konečně i příchod chladnějšího počasí může na stále křehký trh s plynem působit negativně, byť zatím rozhodně není důvod k panice. Evropské zásobníky jsou před zimou naplněny téměř ze 100 % a nadále se zprovozňují nové plovoucí LNG terminály. Dobrou zprávou je, že kritická situace z loňského roku by se již opakovat neměla, což však neznamená, že evropský plyn nemůže ještě dále zdražit, zvláště pokud by nás čekala abnormálně studená zima.


Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat