V uplynulém týdnu se neobjevil významnější impuls, který by nasměroval korunu jedním či druhým směrem a ta tak i nadále setrvává poblíž 24,10 EUR/CZK. Domácí měnu výrazněji neovlivnil ani výsledek inflace v eurozóně, která sice stejně jako v červenci dosáhla 5,3 %, vzhledem ale ke klesající jádrové dynamice trh horší celkový výsledek neřešil a začal i tak sázet na uvolněnější měnovou politiku ECB. To se následně odrazilo i v kurzu EUR/USD, kdy euro oslabilo pod 1,08 EUR/USD a na přelomu týdne se pohybuje v oblasti nejslabších úrovní od letošního června.
Trh aktuálně dává už jen zhruba 60% šanci scénáři, že by do konce roku v eurozóně sazby ještě rostly. Co to znamená pro českou korunu? Na jednu stranu nižší šance na růst sazeb prospívá domácí měně v důsledku již nezužujícího se úrokového diferenciálu. Na druhou stranu se pod očekáváním uvolněnější měnové politiky v eurozóně schovávají i obavy ohledně další ekonomického růstu, což bude na Česko, jakožto malou silně proexportně orientovanou ekonomiku, negativně dopadat.
To ve výsledku může představovat argument pro dřívější a rychlejší snižování sazeb ze strany ČNB, což by naopak negativně dopadalo na korunu. Tržní sazby ale tento přístup prozatím nereflektují: současné hodnoty FRA sazeb naznačují očekávání trhu, že základní úroková sazba do konce letošního roku poklesne jen zhruba o 15bb. Ještě na začátku minulého týdne trh očekával pokles sazeb o necelých 25bb.
Tento týden vychází větší množství tuzemských dat, kdy patrně nejzajímavější statistika mezd dorazila již dnes ráno. O něco silnější reálný pokles je opět spíše argumentem pro dřívější nežli pozdější snižování sazeb (více v komentáři zde). Ve středu dorazí statistika průmyslu a zahraničního obchodu, ve čtvrtek maloobchodní tržby a v pátek se týden plný dat uzavře informací o podílu nezaměstnaných. Výraznější potenciál pro ovlivnění koruny má ale až výsledek inflace zveřejněný příští týden (11. září).
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
