Sázky na červnové zvýšení sazeb Fedu zvolna rostou

Úrokové sazby ve vyspělých zemích se pomalu přibližují k hodnotám, na kterých jsme je viděli před bankovní mini-krizí ve USA a před nuceným převzetím švýcarské banky Credit Suisse. Na obě události trhy pomalu zapomínají a vedle debaty o dluhovém stropu v USA se pozornost upíná na inflační a konjukturální data. Ta zůstávají relativně silná a tak se se pečlivě naslouchá komunikaci klíčových centrálních bank – Fedu a ECB.

Zatímco v případě Evropské centrální banky je další krok celkem jasný (zvýšení úroků o +25bps), tak v případě Fedu narůstá nejistota jak červnové zasedání FOMC dopadne. Pár týdnů zpátky se zdálo být téměř jisté, že Fed si v cyklu zvyšování sazeb udělá pauzu, která fakticky bude znamenat, že květnové zvýšení úroků bylo v tomto cyklu posledním.

Nicméně nárůst dlouhodobých inflačních očekávání u amerických domácností a silná data z trhu práce tento scénář zrelativizovala, přičemž aktuální pozici vedení Fedu nevyjasnila ani poslední série vystoupení amerických centrálních bankéřů v čele s Jay Powellem.

Šéf Fedu však ve své týden staré řeči upozornil na jednu důležitou hádanku, která Fedu aktuálně komplikuje kalibraci měnové politiky. Konkrétně jde o utažení úvěrových standardů, které může vyvolat dodatečný šok v podobě dramatického zpomalení úvěrové aktivity.

Podíváme-li se na vývoj bankovních úvěrů, tak v některých segmentech (úvěry podnikům a na komerční nemovitosti, spotřební půjčky na automobily) již skutečně již pozorujeme viditelný propad. Stejnou řečí však hovoří i průzkum mezi úvěrovými manažery u amerických bank z něhož je patrné, že úvěrové standardy jsou v USA se již utáhly na úrovně pozorované jenom obdobích recesí či vážnějších problémů v americkém finančním sektoru.

Rébus, který Powell & spol. aktuálně řeší tedy spočívá v tom odhadnout, jak moc zpřísnění úvěrových standardů dodatečně utáhne měnovou politiku a tím zpomalí poptávku v ekonomice. Naše modely (a brzy k tomu vydáme speciální analýzu) nám říkají, že úvěrový šok se v podstatě rovná jednomu dodatečnému zvýšení sazeb o +25 bazických bodů.

V podstatě k podobnému závěru dospěli i někteří členové vedení Fedu. Jinak řečeno banky již místo Fedu část restrikce dodatečně aplikovaly. Zdali to bude Fedu stačit se dozvíme až v polovině června. Do té doby budou mít Powell a jeho družina možnost si prozkoumat nejen řadu důležitých makro dat (v čele s inflací za květem), ale také finančních údajů v čele s vývojem úvěrů a depozit v bankovním systému.

A právě klesající depozita, resp. úvěry se spolu s nižší květnovou inflací mohu stát klíčovými fundamentálním argumenty pro rozhodnutí ponechat sazby na stávající úrovni (5,0-5,25 %).


Autorem textu je Jan Čermák, analytik ČSOB

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat