Víkendové zasedání ropné aliance OPEC+ přineslo další posun v politice těžebních škrtů. Producentské státy sice prodloužily aktuální těžební limity až do konce roku 2024, jako celek se však kartel nedokázal dohodnout na dodatečných škrtech. Ty tak na svá bedra vzala sama Saúdská Arábie, která evidentně není komfortní s cenami ropy v rozmezí 70-80 dolarů za barel.
Připomeňme, že aliance OPEC+ omezila těžbu již v dubnu o 1,6 mil. barelů denně v reakci na zhoršení ekonomického výhledu. Tento krok přišel nad rámec škrtů v rozsahu 2 mil. barelů denně, na kterých se kartel dohodnul v říjnu minulého roku. Sami Saúdové se nyní rozhodli omezit produkci o dodatečný jeden milion barelů denně, prozatím pouze v červenci, nicméně s tím, že další prodloužení je velmi pravděpodobné. Produkce Saúdské Arábie se tak sníží z 9 na 8 mil. barelů denně, což bude – vyjma covidových šoků – nejnižší objem těžby za poslední více než dekádu.
Je zcela zřejmé, že právě Saúdové chtějí vidět vyšší ceny ropy, ideálně nad 90 dolary za barel. To je klíčová hranice z pohledu stabilizace jejich veřejných financí, které budou pod stále intenzivnějším tlakem nákladné ekonomické transformace pod názvem Vision 2030. Na rozdíl od předešlých let je proto sama Saúdská Arábie ochotna nést dodatečné náklady pro zajištění vyšší cen, což je mimochodem taktika, na které si v 80. letech vylámala zuby. Tentokrát jsou však Saúdové daleko jistější, že jim tvrdý konkurenční boj nehrozí – ať již ze strany válkou zaneprázdněného Ruska nebo amerických těžařů břidlicové ropy, kteří v posledních letech de facto rezignovali na výraznější expanzi.
Budou Saúdové se svou taktikou nakonec slavit úspěch? Včerejší cenová reakce ropy Brent byla velmi umírněná, to však nelze brát jako bernou minci. Dodatečné produkční škrty se na trhu projeví především ve druhé polovině roku, kdy by se měla bilance překlopit do významného deficitu v rozsahu až 2 mil. barelů denně. To by mělo cenám dodat vzpruhu, za předpokladu, že i strana poptávky zůstane v dobré kondici, což však není – vzhledem k nejistotám ohledně hospodářského vývoje v klíčových ekonomikách – vůbec samozřejmé.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
