Na včerejší pesimistický výsledek českého maloobchodu dnes navázal i průmysl a zahraniční obchod. Průmysl sice rostl, ale meziročně jen o 3,1 %. Pět procentních bodů do výsledku připsal automotive, většina zbylých odvětví tak klesala.
Meziměsíčně produkce poklesla o 3,7 %, zejména v důsledku zpomalení v automotive. Deficit zahraničního obchodu se pak nečekaně prohloubil ze zářijových 14,1 mld. Kč na 26,8 mld. Kč. Nepříznivě působila opět bilance s minerálními palivy. Většina navýšení deficitu proti předchozímu měsíci šla na vrub obchodování se státy mimo EU.
Průmyslová produkce potvrdila odhad, že meziroční výsledek sice bude i nadále podporován nízkou meziroční základnou v automotive, její pozitivní efekt ale začne postupně vyprchávat. Potvrdily se i informace o obnovených problémech vybraných výrobců, kteří se v říjnu potýkali s nedostatkem některých materiálů.
To přispělo k mírnému meziměsíčnímu zpomalení výroby zejména u aut a celkovému hlubšímu meziměsíčnímu poklesu. Agregátně pak začíná na český průmysl dopadat globální ochlazení, kdy před negativním vývojem v posledních měsících varují předstihové ukazatele – např. index nákupních manažerů (PMI) naznačuje, že pokles produkce v Česku by měl patřit mezi nejsilnější.
V rámci říjnového meziročního výsledku nejvíce přispěla k 3,1% růstu již výše zmíněná výroba motorových vozidel (+5,0 p.b.), naopak největší část ukousla výroba a rozvod energií (-2,3 p.b.).
Z pohledu nových zakázek rostla hodnota v říjnu meziročně o 18,1 % – tuzemské zakázky vzrostly více (+24,6 %) než ze zahraniční (+15,1 %). Na první pohled vysoká hodnota ale není očištěná o inflaci (15,1 % v říjnu) a ovlivněná je také relativně nízkou srovnávací základnou u minulého roku v automotive.
Tam kde se zahraničnímu obchodu v září dařilo stahovat deficit, šel vývoj v říjnu opět opačným směrem. O více jak 7 miliard Kč se proti předchozímu měsíci prohloubil deficit s minerálními palivy, kdy jsme očekávali spíše neutrální vývoj vzhledem k mírně rostoucím cenám ropy, ale naopak příznivě působícím cenám zemního plynu na burze. Většina rozdílu je ale schována v exportu. Jeho hodnota proti září poklesla o necelých 20 miliard Kč. U importu pak došlo také k poklesu, zhruba o 6,5 mld. Kč.
Celkově dnešní výsledky dále naplňují scénář slabšího vývoje české ekonomiky v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Ke klesající poptávce domácností se přidává útlum i v průmyslu a přeshraničním obchodu. Výhled do dalších měsíců přitom příliš příznivý není a obdobný vývoj očekáváme i na přelomu letošního roku, kdy by česká ekonomika mohla v Q4’22 a Q1’23 vykázat po posledním mírném mezičtvrtletním poklesu další záporná čísla, čímž by se ocitla v technické recesi.
V naší prognóze předpokládáme pokles české ekonomiky v posledním letošním čtvrtletí o 0,5 %, výsledky z tohoto týdnu ale vytváří prostor spíše pro o něco horší scénář. I nadále ale předpokládáme postupné oživení v druhé polovině příštího roku, kdy by se měla zlepšovat i zahraniční poptávka ve vztahu k průmyslu a obchodu.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
