Objem nespláceného dluhu domácností začíná pomalu růst

finance-g3609ae074_1280

Objem úvěrů na bydlení dosáhl v Česku na konci prvního čtvrtletí roku 2023 sumy 2,63 bilionu korun a meziročně se zvýšil o 2,8 %. Objem dluhu na spotřebu činil 541,4 miliardy korun a vzrostl o 5,7 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením se meziročně zvýšil o 0,3 % na 28,2 miliardy korun.

Je to poprvé od sledování aktuálních statistik v úvěrových registrech za posledních deset let, kdy došlo k meziročnímu zvýšení tohoto ukazatele. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,18 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 3,3 %.

Růst objemu krátkodobého dluhu pokračoval i v prvním čtvrtletí tohoto roku. Ke konci prvního čtvrtletí došlo k jeho růstu meziročně o 5,7 % na 541,4 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku poklesl počet dlužníků, kteří nesplácejí svůj krátkodobý dluh o 2 % na 172 tisíc, ale naopak se zvýšil objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením o 2,9 % na 23,17 miliardy korun. O 5 % se tak zvýšila i průměrná nesplácená částka na jednoho dlužníka, a to na 134 312 korun.

Celkový nesplácený dluh meziročně vzrostl na 28,2 miliardy korun. „Dle statistik za uplynulých deset let je to vůbec poprvé, kdy došlo k meziročnímu zvýšení celkového nespláceného dluhu, což bychom měli brát jako varovný signál. Rizikovější jsou zejména krátkodobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje. Každý by si měl důkladně rozmyslet, zda si na spotřebu potřebuje půjčovat, a měl by také pravidelně sledovat vlastní úvěrovou historii,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se nejrychleji zvýšil u osob ve věku od 30 do 34 let (+11 %). U této věkové kategorie zároveň nejrychleji roste i celkový objem úvěrů na spotřebu. Objem nespláceného dluhu se zvýšil u všech věkových kategorií s výjimkou nejstarší kategorie 55+.

V rámci krajů se celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně snížil pouze v Olomouckém a Karlovarském kraji. Ostatní kraje zaznamenaly zvýšení, nejvíce se tento objem zvýšil v Jihočeském (+6,3 %) a Středočeském kraji (+5 %). Přes 5 % z celkového objemu dluhu na spotřebu, tedy nejvíce ze všech krajů, není řádně spláceno v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

O úvěry na bydlení je stále menší zájem

Objem úvěrů na bydlení se meziročně zvýšil o 72,8 miliard na 2,63 bilionu. „Zpomalení hypotečního trhu je stále znatelné. Důvodem jsou vysoké úrokové sazby, poměrně vysoké ceny nemovitostí i opatrnost. Aktuálně nastavené podmínky pro získání hypoték navíc mohou být pro některé žadatele obtížně splnitelné,“ dodává Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že došlo k poklesu počtu lidí, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,6 % (téměř o 29 tisíc) na 1,08 milionu. Na každého dlužníka připadá průměrná částka 2,44 milionu korun v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření.

Nejvíce poklesl objem úvěrů z dlouhodobého dluhu u lidí ve věkové kategorii 15-24 let (-22 %) a také v kategorii 25-29 let (-25 %). Objem dlouhodobého dluhu naopak narostl u věkových kategorií 45-54 a 55+ (shodně +11 %).

Zatímco v Praze se zvýšil celkový objem dlouhodobého dluhu pouze o 1,1 %, ve Středočeském kraji šlo o zvýšení o 5,1 %, což je nejvyšší dynamika ze všech krajů. I tak je však Praha s celkovým objemem úvěrů na bydlení, který zde dosáhl 505 miliard korun, mezi kraji na první příčce. Průměrná částka úvěru na bydlení navíc činí v Praze přes 4,1 milionu na dlužníka, přičemž v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém, Zlínském a v kraji Vysočina se pohybuje pod 2 miliony.

Spolu se zpomalující poptávkou po dlouhodobých úvěrech klesá i celková nesplácená částka dlouhodobého dluhu. Meziročně došlo ke snížení objemu nesplácených úvěrů na bydlení o 10,2 % na 5 miliard korun. Dynamika tohoto poklesu se však velmi zpomalila. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu meziročně sice dále klesá, ale při pohledu na mezičtvrtletní změnu došlo poprvé od roku 2020 k jeho růstu. Snížil se také počet dlužníků ohrožených nesplácením o 7 % na 9 895. Ještě před čtyřmi lety, na začátku roku 2019, jich byl zhruba dvojnásobek.

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat