Německá ekonomika pod tlakem klopýtajícího průmyslu

brandenburger-tor-201939_1280

Čísla z německé ekonomiky v posledních týdnech nevyznívala dvakrát přesvědčivě. Průmysl v červnu překvapivě výrazně poklesl (o 1,5 %) a po jeho výsledcích reálně hrozí, že německý HDP za druhý kvartál bude revidován směrem dolů – zatímco první odhad HDP ukazoval na stagnaci největší evropské ekonomiky, slabý červnový průmysl ukazuje spíše na lehký pokles.

I když Německu nikdo nevěští hlubokou recesi, je pravděpodobné, že za celý rok německé hospodářství skončí v mínusu. A to samozřejmě není dobrá zpráva ani pro Česko, která se naopak recesi snaží opustit. Klopýtající německá ekonomika bude na Česko působit jako nechtěná brzda bránící oživení – předpokládáme, že na českou ekonomiku bude působit pozitivně stabilizace spotřeby domácností (daná postupnou stabilizací reálné mzdy a poklesem míry úspor), ale negativně se pravděpodobně bude projevovat slabší zahraniční poptávka, zejména ta z Německa.

Dobrou zprávou je, že český průmysl na tom zatím zdaleka není tak špatně, jako ten německý, a to zejména v klíčovém segmentu automotive. V Česku v posledních měsících jede výroba dopravních prostředků na plný plyn – konečně výrazněji poklesl počet firem čelících výpadkům v subdodávkách (podíl klesl v průběhu roku 2023 z více než 90 % na méně než 30 % firem) a i díky tomu se využití kapacit pohybuje poblíž historických maxim (nad 92 %). To německý automotive nezažívá zdaleka tak impozantní “come back”.

Jednak proto, že čelil problémům již před startem pandemie COVID 19 – po aféře DieselGate (od roku 2017) šla v Německu produkce automotivu postupně dolů. A po pandemii zase v důsledku zostřené konkurence na poli elektro-mobility (zejména ze strany Číny a USA) tradiční němečtí výrobci ztrácejí globální tržní podíly.

I proto je výroba segmentu automotive v Německu v tuto chvíli stále zhruba 14 % pod úrovněmi roku 2017. Dobrou zprávou je, že výroba v Česku prožívá (kvůli řadě důvodů včetně orientace na levnější modely) “zatím” zcela jiný příběh (produkce je skoro 30 % nad úrovněmi roku 2017).

Tato radost však může být velmi krátkodobá. Jednak energeticky náročná odvětví (chemický, papírenský, kovozpracující průmysl) jsou v Česku v úplně stejných potížích jako ve zbytku Evropy. A pokud by Evropa měla v důsledku přechodu na elektromobilitu čelit trvalému poklesu výroby automobilů, Česko nezůstane stát zcela stranou – dříve nebo později to negativně pocítí celá síť českých subdodavatelů. Nezbývá tedy než “držet německým automobilkám palce”, ať v zostřené globální konkurenci nakonec uspějí.


Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat