Národní rozpočtová rada (NRR) má v popisu práce sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí. Snaží se identifikovata rizika a hrozby, které mohou negativně ovlivnit stabilitu veřejných rozpočtů. NRR v průběhu prosince vydalo své pravidelné stanoviska právě k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Z textu vybíráme:
Ekonomická situace ČR je charakterizována zpomalováním meziročního ekonomického růstu a vysokou mírou inflace se zásadně promítá do hospodaření veřejných rozpočtů a v kombinaci s významnou strukturální nerovnováhou je tlačí do hlubokých deficitů.
Tato nerovnováha se koncentruje do nejvýznamnější složky soustavy veřejných rozpočtů – státního rozpočtu, který vykázal na konci listopadu deficit ve výši 337,1 mld. Kč (po očištění o příjmy a výdaje související s financováním projektů podpořených z fondů EU byl schodek o něco příznivější, konkrétně 302,5 mld. Kč).
V listopadu také vstoupila v platnost novela letošního rozpočtu, která prohlubuje jeho plánované saldo na -375 mld. Kč. Výdajová strana státního rozpočtu je v letošním roce dodatečně zatěžována dvojitou mimořádnou valorizací důchodů a výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií (tzv. úsporný tarif).
Na příjmové straně sice vyšší inflace generuje nárůst příjmů z DPH, avšak propad reálných spotřebních výdajů domácností přináší možné riziko nenaplnění předpokladů o výši příjmů z této daně.
Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány.
Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu. Dalším rizikem na výdajové straně jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky.
Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu. Na příjmové straně lze pak očekávaný zhruba stomiliardový příjem z odvodů výrobců elektřiny a daně z neočekávaných zisků považovat pouze za kvalifikovaný odhad.
Skutečný výsledek může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a opět také cenou elektrické energie v roce 2023. Z hlediska střednědobé udržitelnosti veřejných financí se jeví jako potřebné předložení konsolidační strategie na roky 2024 a 2025, která bude opřena o konkrétní legislativní návrhy upravující jak příjmovou, tak i výdajovou stranu rozpočtu.
Dosud představený střednědobý výhled počítá se zakonzervováním strukturálního deficitu na hodnotách kolem 3 % HDP, což NRR nepovažuje za udržitelnou hodnotu. V posledních týdnech se však na vládní úrovni rozbíhá diskuse o opatřeních vedoucích ke zlepšení tohoto salda, přičemž jejich konkrétní podoba by měla být známá v prvním pololetí roku 2023.
NRR oceňuje, že tato debata byla otevřena, a že jsou diskutována opatření nejen na výdajové, ale i na příjmové straně. I nadále totiž platí teze NRR, že za předpokladu, že nedojde k úpravě tří hlavních výdajových bloků – důchody, zdravotnictví a školství, nelze snížení aktuální strukturální nerovnováhy realizovat pouze redukcí výdajů, a že tedy bude nutné přistoupit ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí i nadále platí doporučení NRR pracovat na úpravě stávajícího důchodového systému tak, aby byl schopen lépe čelit demografické změně, která začne velmi významně ovlivňovat veřejné finance od 30. let tohoto století. NRR oceňuje, že v rámci Poradního týmu ministra práce a sociálních věcí byly představeny první modelové výpočty možných parametrických úprav průběžného systému vedoucích ke snížení budoucí finanční nerovnováhy.
Zároveň se ale NRR domnívá, že nedílnou součástí reformních kroků musí být významná úprava tzv. třetího pilíře, který ve své současné podobě v převážné míře neplní svůj účel. Mezi hlavní problémy současného stavu lze označit zejména velmi nízkou míru výnosnosti uložených prostředků a fakt, že většina lidí si uspořené prostředky vybírá jednorázově a nepoužívá je pro pravidelnou měsíční výplatu v důchodovém věku.
Zároveň je přitom úroveň poplatků ve třetím pilíři vyšší, než by odpovídalo jejich konzervativní strategii a výnosnosti. Zatím bohužel nebyly představeny žádné významnější úpravy tohoto pilíře vedoucí k odstranění výše uvedených zásadních defektů. Doposud navržené úpravy třetího pilíře – tzv. investiční penzijní účet – by spíše prohloubily jeho existující problémy.
