V poslední době chodí z domácího průmyslu velmi rozporuplná čísla a květnový indikátor důvěry v průmyslu toto jen potvrdil. Od letošního února se situace v průmyslu (podle indikátoru důvěry) rychle zlepšovala, ale nyní v květnu došlo opět k výraznému poklesu důvěry (meziměsíční pokles o 8,2 bodu).
Důvodem je to, že průmyslové podniky výrazně snížily očekávaní ohledně vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících. To se týká především podniků v odvětví automotive. Květnová čísla z průmyslu tak začínají opět více korespondovat s indexem PMI, který zhoršení výrobní aktivity signalizoval již v dubnu (42,8 bodu). Dlouhodobě negativně přitom české průmyslové podniky hodnotí současnou celkovou poptávku, na čemž se nic nezměnilo ani v květnu.
Tvrdá čísla z průmyslu chodí se zpožděním a na konci května máme zatím jen statistiky za první tři měsíce letošního roku. Souhrnná průmyslová produkce v 1. čtvrtletí byla přitom dominantně tažena výrobou automobilů, zatímco produkce ve většině dalších průmyslových odvětví buď klesala (především energeticky náročná odvětví) nebo de facto stagnovala.
Za rychlým růstem výroby automobilů přitom stály především specifické faktory jako je nízká srovnávací základně z loňského roku a zlepšení situace v dodavatelských řetězcích, která umožňuje finalizovat výrobu. Vývoj nových průmyslových zakázek však v 1. čtvrtletí nijak neoslinil a navíc jsou zakázky uváděny v běžných cenách, takže nezohledňují vysokou inflaci.
Proti významnějšímu oživení tuzemského průmyslu navíc hovoří i zahraniční statistiky. Index PMI ve výrobním sektoru v Německu v květnu předběžně poklesl na 42,9 bodu, což je nejnižší hodnota indexu od poloviny roku 2020, kdy byl průmysl paralyzován pandemií covidu 19.
Produkce v průmyslu podle PMI klesá a bohužel i zrychluje pokles nových zakázek. Právě nové zakázky jsou přitom důležitým indikátorem budoucího vývoje produkce. Výraznější pokles průmyslové produkce v Německu nepozorujeme především díky tomu, že podniky finalizují rozpracovanou výrobu, což však nebude trvat věčně.
Právě proto je pro německý exportně laděný průmysl nezbytné oživení zahraniční poptávky. Výrazné zhoršení v květnu zaznamenal i německý index Ifo, konkrétně prudké zhoršení ve složce očekávání u průmyslových podniků (nejprudší meziměsíční propad od března 2022, tj. od napadení Ukrajiny).
Suma sumárum, indexy podnikatelských nálad pro český průmysl rozhodně nesignalizují optimistické zprávy. Tuzemská výroba automobilů na začátku letošního roku sice nakonec i přes problémy překonala očekávání, ale slabá poptávka se může ve zbytku roku negativně promítat do celkové průmyslové produkce. Pravděpodobnost, že letos tuzemský průmysl skončí na nule, se tak bohužel zvyšuje.
Autor je analytik společnosti Akcenta
