Míra selhání u hypoték by měla zůstat i přes nárůst úroků relativně nízká

architect-1080592_1280

Z detailů zprávy o finanční stabilitě vyplývá, že se v základním scénáři centrální banka neobává výrazného tlaku vyšších úrokových sazeb na finanční zdraví domácností. Míra selhání u hypotečních úvěrů má sice podle analýzy centrální banky zvolna narůstat z dnešního necelého 1 % k 1,4 %. I to jsou však relativně nízké hodnoty blízké před-pandemickým úrovním z roku 2019.

Navíc hlavním důvodem nárůstu úvěru v selhání má být lehký nárůst míry nezaměstnanosti, zatímco efekt vyšších úrokových sazeb na finanční zdraví domácností má být podle centrální banky minimální.

V základním scénáři počítá centrální banka s postupným poklesem krátkých sazeb od Q3 2023 a se stabilizací delších úrokových sazeb lehce pod 4 % v nejbližších letech. Aby se vyšší úrokové sazby propsaly negativně do finančního zdraví domácností, musely by ovšem úrokové sazby vzrůst oproti základnímu scénáři daleko dramatičtěji (podle ČNB minimálně o dalších 5 procentních bodů).

Co z toho plyne? Pokud centrální banka bude čekat s prvním poklesem sazeb do roku 2024, nemělo by se tak na finančním zdraví domácností projevit nijak významně. To je podle našeho názoru důležitý faktor, který může řadu centrálních bankéřů vést k odkládání prvního poklesu úrokových sazeb.

Naopak míru selhání u hypoték a finanční finanční zdraví domácností, může relativně výrazně ovlivnit jakékoliv zrychlení nárůstu nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti vyšší o 3 p.b. by vedla k dalšímu zdvojnásobení míry selhání). Zdá se však, že zatímco dynamiky HDP zaostává za posledními odhady ČNB, trh práce a míra nezaměstnanosti dál plus mínus kopírují poslední prognózu z centrální banky. I proto věříme, že v otázce “prvního poklesu sazeb” zatím centrální banka zůstane jako “jednotný celek” naladěna na jestřábí notu.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat