Ministr Stanjura věří, že státní rozpočet udrží v mantinelech schváleného schodku

stanjura michl

Státní rozpočet po polovině roku slibuje dosažení plánovaného schodku 295 mld. Kč navzdory vývoji za prvních šest měsíců. Vláda věří, že se projeví silnější inkaso daní z příjmů, vyšší inkaso z daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny při nižším objemu kompenzací pro firmy a domácnosti za vysoké ceny energií či rekordně vysoká dividenda ČEZ.

Pokladní plnění státního rozpočtu vykazovalo na konci prvního pololetí schodek ve výši 215 mld. Kč, což znamenalo 73 % celoročního plánu vlivem předfinancování výdajů na výzkum, inovace, sociální služby či regionální školství a výdajů na obsluhu státního dluhu. Ve druhé polovině roku by se prý měl ale tento trend otočit především díky silným daňovým příjmům doplněným výdajovými úsporami na straně jednotlivých ministerstev.

„Vývoj státního rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové příjmy. Opakovaně jsem proto zdůrazňoval, že je potřeba počkat s hodnocením a prognózou dalšího vývoje do července, kdy bude mít Ministerstvo financí k dispozici data pro odhad vývoje rozpočtu po zbytek roku 2023. Ačkoli v současné chvíli ještě nemůžeme přesně určit výsledek hospodaření letošního státního rozpočtu, osobně věřím, že dosáhneme schodku blížícímu se plánovaným 295 mld. Kč díky silnému výběru příjmových daní. Po analýze vývoje rozpočtu v 1. pololetí je zřejmé, že bez ochoty resortů, aby v letošním hospodaření našly úspory na straně výdajů okolo 20 mld. Kč, to však nepůjde,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura po prezentaci vývoje rozpočtu v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny ČR.

Výraznou posilou příjmové strany státního rozpočtu by mělo být překročení inkasa daní z příjmů právnických osob o téměř 40 mld. Kč proti plánu. Lépe, než schválený rozpočet očekával, se má vyvíjet také příjem daně z příjmu fyzických osob a pojistného (o cca 9 mld. Kč) díky rychlejšímu růstu objemu mezd.

Stát také zinkasuje více z dividend společnosti ČEZ (54 mld. Kč proti původně očekávaným 45 mld. Kč) a jiných státem vlastněných společností. Dalších zhruba 50 mld. Kč by mělo v září a v prosinci přijít ze záloh na tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, která se týká bank a energetických společností.

Příznivé inkaso daní má podle odhadů Ministerstva financí potenciál téměř vykompenzovat výpadek jiných příjmů, jako jsou příjmy z prodeje emisních povolenek (-12,5 mld. Kč), nezapojené příjmy z Modernizačního fondu do státního rozpočtu (50 mld. Kč), či nižší výběr daně z přidané hodnoty v důsledku omezování výdajů domácností kvůli vysoké inflaci (odhadem o 16 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu bez vlivu evropských peněz a kompenzací firmám a domácnostem na pomoc s vysokými cenami energií by měly být ve skutečnosti letos vyšší o 19,3 mld. Kč než celoroční plán zejména vlivem valorizace důchodů (dodatečné výdaje ve výši 15 mld. Kč) a vyšší výplaty dalších sociálních dávek (o 6,8 mld. Kč). Stát na druhé straně nebude muset díky příznivému vývoji cen energií pravděpodobně vyplácet celou rozpočtovanou částku na kompenzaci vysokých cen.

„V současnosti odhadujeme, že příjmová strana bude naplněna na sto procent. V jiné struktuře, ale příjmy chybět nebudou. A na výdajové straně je třeba zohlednit 15 miliard Kč vyplacených na mimořádnou červnovou valorizaci důchodů či humanitární dávku. V příštích týdnech po dohodě s premiérem Fialou povedeme s kolegy z vlády debatu nad dodatečnými úsporami v jednotlivých kapitolách tak, abychom udrželi plánovaný deficit na tento rok,“ dodal ministr Stanjura.

 

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat