Manipulace jako byznys. Vymyšlené miliardy jsou v Nigérii i v Česku

finance-g3609ae074_1280

Až neuvěřitelné manipulace účetnictví, podvodného výkaznictví a nafukování majetku společnosti ukazuje případ Tingo Group Inc. kótované na americké technologické burze NASDAQ. Kauza je nám bližší, než by se mohlo zdát. Nadhodnocování majetku a nafukování rozvah společností je totiž běžným typem podvodu i v České republice.

S informacemi o podivnostech kolem firmy Tingo přišli analytici z Hindenburg Research. Ta zveřejnila rozsáhlou zprávu, ve které tvrdí, že veškeré aktivity dané společnosti jsou pouze nepříliš sofistikovaným podvodem a Tingo je ukázkovým případem podvodné firmy se zcela vymyšlenými finančními údaji. Jde o významný skandál s finančním dopadem ve výši stovek milionů dolarů.

Podle svých marketingových a obchodních informací měla Tingo působit v různých odvětvích, jako jsou například telekomunikace, nebo zpracování a online tržiště potravin.

Sídlo měla v USA, ale jejím hlavním trhem měla být Nigérie a působila údajně i v dalších zemích. Již více než deset let je Tingo dokonce zalistována na americké burze NASDAQ, která je druhou největší světovou burzou se zaměřením zejména na technologické firmy.

Společnosti obchodované na NASDAQ by měly být předmětem regulace a dohledu například Komise pro kontrolu cenných papírů U.S. (SEC).

Dlouholeté obchodování s akciemi Tingo na burze NASDAQ je tak vzhledem na množství identifikovaných nesrovnalostí v hospodaření a manipulací s výkaznictvím Tingo zarážející.

Hindenburg Research odhalili o Tingo následující hlavní zjištění, které mají zajímavý přesah:

Zakladatel má pochybnou minulost, o které nejspíše také lhal

Dozy“ Mmobuosi, generální ředitel a zakladatel Tingo, se prezentoval jako úspěšný nigerijský miliardář. Chlubil se například tím, že spolupracoval na vývoj první mobilní platební aplikace v Nigérii. Samotný tvůrce aplikace však toto jeho tvrzení jednoznačně vyvrátil. Dozy se chlubil také titulem Ph.D., který údajně získal na malajsijské univerzitě v roce 2007. Ta však žádný záznam o jeho jméně v systému nenašla. V roce 2017 byl Dozy dokonce zatčen a čelil osminásobné obžalobě za vydání nekrytých šeků.

Fiktivní projekty, tržby a podnikání

Další řadou významných manipulací je vytváření obrazu o úspěšné a s velkými společnostmi spolupracující společnosti, která slavnostně zahajuje velké projekty, které ale ve skutečnosti vůbec neuskutečnila. Patřili mezi ně například:

  • Neexistující operátor

Tingo údajně generovala jen za poslední kvartál tržby ve výši 128 mil. USD (15 % celkových tržeb společnosti). Tingo tvrdila, že jen v Nigérii má 12 milionů uživatelů, kterým poskytuje služby prostřednictvím operátora Airtel. Tingo také v listopadu 2022 oznámila vstup na trh mobilních služeb v Ghaně. A to rovnou spolu s prohlášením, že díky spolupráci s investičním fondem Ašantského království z Ghany získá během pár měsíců 2 až 4 miliony uživatelů. Jde o odvážné tvrzení už jen proto, že takto vysoký počet uživatelů by představoval až 18 % podíl na Ghanském trhu. Tingo nevlastní licenci pro telekomunikační služby jak v Nigérii, tak ani v Ghaně. Rovněž společnost Airtel popřela jakoukoli spolupráci s Tingo. A co se týče investičního fondu Ašantského království, jeho hlavní představitel, spolu s jedním z ředitelů Tingo měli historii společného podnikání – vytvořili tzv. „shitcoin“ Kampay, jehož cena se krátce po emisi zřítila ze 7 USD na 0,0038 USD.

  • Neexistující potravinářská divize

Tingo měla údajně vygenerovat jen za poslední čtvrtletí tržby ve výši 577,2 mil. USD. Společnost však nevlastní žádný potravinářský závod. Tingo proto tvrdí, že zisk vytváří ze zprostředkování mezi nigerijskými farmáři a nespecifikovaným potravinářským zpracovatelem. Nejvýznamnější farmářská družstva však popřela spolupráci s Tingo a označila je za „podvodníky“. V únoru 2023 Tingo uspořádala slavnostní zahájení výstavby vlastního nigerijského zařízení na zpracování potravin v hodnotě 1,6 mld. USD, kterého se zúčastnil ministr zemědělství Nigérie a další političtí představitelé. V květnu 2023 reportovala, že došlo k významnému posunu ve výstavbě. Jak se ale ukázalo, vizualizace závodu použitá při slavnostním ceremoniálu je upravená fotografie rafinérie z fotobanky. A při fyzické kontrole stavby se zjistilo, že se na ní nepohnul ani kámen.

  • Neexistující online tržiště

Tingo údajně provozovala online tržiště „NWASSA“ které má být „převratnou inovací, která odbourává prostředníky tím, že umožňuje farmářům prodávat produkty velkoobchodně nebo maloobchodně přímo na jejich domácích tržištích“. Společnost to nazývá „přední africký ekosystém digitálního zemědělství“.“ Toto tržiště mělo jen za poslední kvartál vygenerovat tržby ve výši 125,3 mil. USD. Tržiště mělo být provozováno v Nigérii ale také v Ghaně. Jak nigerijské, tak ghanské, webové stránky tržiště jsou již několik měsíců „v rekonstrukci“ a nemohly proto vygenerovat žádné prodeje.

  • Neexistující letecký dopravce

Třešinkou na dortu je situace, kdy generální ředitel a zakladatel Tingo vydal prohlášení, že Tingo úspěšně založila leteckou společnost. Záhy se však ukázalo že žádná letadla nikdy neprovozovala a zveřejněné fotografie jsou pouze upravené fotky z fotobanky.

V únoru 2023 koupila společnost Tingo od svého zakladatele Dozyho společnost Tingo Foods za 204 milionů USD.

Podle Hindenburg Research, kupní cena byla přibližně rovna hodnotě zásob držených společností Tingo Foods. Zásoby, které byly vykázány ve finančních výkazech na konci roku 2022, však bez vysvětlení zcela zmizely z účtů Tingo za první čtvrtletí 2023.

Finanční údaje zveřejňované Tingo často obsahovaly nesrovnalosti, byly auditovány pochybnými auditory, případně nebyly vůbec zveřejněné. Hindenburg Research odhalil významné chyby a nesrovnalosti ve finančních výkazech Tingo, například výkaz o peněžních tocích a rozvaha obsahovaly zásadní chyby.

Finanční výkazy Tingo byly auditovány auditorem z Izraele i přesto, že Tingo v Izraeli nevykonává téměř žádné aktivity.

Společnost Tingo ve svých finančních výkazech tvrdila, že eviduje zůstatek peněžních prostředků v ekvivalentu 780 mil. USD. Avšak většinu z těchto prostředků měla držet v Nigerijských bankách. Tingo tvrdila, že „existují určitá devizová omezení, která omezují konverzi takové hotovosti na americké dolary“.

Nadhodnocování majetku a nafukování rozvah společností je běžným typem podvodu i v České republice.

Zejména je patrný u společností, které se snaží získat financování emisemi dluhopisů. Motivací vlastníků společností pro takovéto jednání je vytvoření zdání velké, stabilní společnosti v dobrém finančním stavu, která má dostatek majetku a vlastního kapitálu na bezproblémové splácení nových finančních závazků z emisí.

Mezi běžná schémata nadhodnocování majetku a nafukování rozvah v českých společnostech patří například:

  • Nafukování hodnoty stálých aktiv – společnost odkupuje předražená aktiva od svého vlastníka, nebo spřízněných osob, například zakoupí pozemky, či jiné nemovitosti, u kterých několikanásobně navýší hodnotu znaleckým posudkem na základě fiktivních byznys plánů, spojených s vyfabulovaným rozvojem těchto nemovitostí.

  • Nafukování hodnoty finančního majetku – společnost nabyde podíly ve společnostech spřízněných se svým vlastníkem a pořizovací cenu násobně navýší

  • Nafukování výnosů – společnost sice účtuje o výnosech, například úrokových výnosech z poskytnutých půjček spřízněným osobám, které ale nikdy nebudou těmito osobami splacené.

  • Navyšování kapitálu fiktivními půjčkami a jejich kapitalizací – společník vytvoří fiktivní půjčku vkladem do pokladny společnosti, následně tuto pohledávku z půjčky „kapitalizuje“, tj. vloží jako peněžní vklad do kapitálových fondů. Tímto způsobem dojde k navýšení vlastního kapitálu, čímž společnost vypadá pro věřitele mnohem stabilněji, něž před kapitalizací.

Toto je pouze několik případů z mnoha existujících schémat manipulace účetnictví a nafukování rozvah českých společností. Mají ale jedno společné – indicie o jejich výskytu se dají dohledat a zjistit z finančních výkazů společností, pokud je tyto zveřejňují.

Vzhledem k dostupnosti těchto informací, jde tak pouze o přístup investorů k řízení rizika a jejich obezřetnosti, zda se rozhodnout investovat svůj čas nejen do posouzení výše úroků a návratnosti investice, ale rovněž do prověření emitenta a jeho ovládajících osob.

Jaké jsou tedy ukazatele, které by měly okamžitě vyvolat pozornost a odhodlání k detailnímu zkoumání, aby se investice do podobných společností nestala okamžité noční můrou investora?

Výrazně zpozornět bychom měli vždy, když jsou klíčové osoby firmy bez prokazatelné historie, společnost vydává nepravdivá až fantastická prohlášení o obchodních úspěších, neověřitelná tvrzení o nadstandardních hospodářských výsledcích společnosti, závratný růst a významná část transakcí je se spřízněnými osobami, případně má pochybné, neúplné či vůbec nezveřejněné finanční výkazy.

Výše popsané příznaky manipulace finančních výkazů a dalších podvodů Tingo jsou přenositelné do jiných zemí, jsou velmi podobné s těmi, jaké běžně identifikujeme i u českých společností.

Odhalení těchto rizikových příznaků není složité, často nevyžaduje ani speciální vědomosti a zkušenosti, ve forenzním šetření či ekonomických analýzách.

Spíše jen skepticismus k zveřejňovaným informacím při posuzování důvěryhodnosti společnosti, kritické myšlení při přístupu k vyhodnocení a interpretaci identifikovaných nesrovnalostí, a zejména vyhrazení si času na získávání a ověřování informací, která analyzovaná společnost zveřejňuje.


Autoři textu jsou Jan Kvasnička, Jan Lalka, forenzní experti agentury Surveilligence, která se zaměřuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality a případů vyvádění majetku. Text je přebrán se svolením HlídacíPes.org

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat