Jestřábí hlasy z ČNB nabírají na síle

Od březnového zasedání ČNB se komunikace centrálních bankéřů posunula viditelně jestřábím směrem. Hlavní sdělení, které opakují členové bankovní rady, je jasné – v nejbližší době nepřipadá snižování úrokových sazeb v úvahu. Z pohledu toho, jak dlouho by mohly sazby setrvat na současných 7 %, se v minulém týdnu vyjádřil nejkonkrétněji guvernér Aleš Michl. Ten tweetoval, že „na snižování sazeb na podzim to nevidí“, což by značilo první pokles sazeb až v roce 2024.

Na podobnou jestřábí vlnu jsou zdá se naladěni i noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček. Ti nejenže zatím odmítají debatu o poklesu sazeb, ale dokonce i opatrně zmiňují variantu signalizačního zvýšení sazeb, podobně jako další člen bankovní rady Tomáš Holub. V ČNB tak evidentně narůstá nervozita, a to vzhledem ke všem třem protiinflačním rizikům zmíněným v zimní prognóze.

Za prvé jde o mzdový vývoj, který v prvních dvou měsících roku zrychlil na dvouciferné hodnoty jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Za druhé se z pohledu ČNB komplikuje situace na straně veřejných financí s ohledem na tristní plnění státního rozpočtu, který pravděpodobně skončí v hlubším deficitu, než plánovaných 295 mld. A za třetí stále přetrvávají obavy o ztrátu ukotvenosti inflačních očekávání, což může dokumentovat nejen šetření ČNB mezi nefinančními podniky, ale také oživení na realitním trhu a signály, že si domácnosti na prostředí vyšších úrokových sazeb začínají jednoduše zvykat.

Tento vývoj společně s jestřábími komentáři centrálních bankéřů reflektuje také korunový peněžní trh. Ten v posledních týdnech přecenil výhled na sazby směrem nahoru – aktuálně si dokonce pohrává s myšlenkou ještě jednoho 25bps zvýšení sazeb, přičemž s prvním poklesem sazeb počítá ve druhé polovině roku.

My nadále předpokládáme, že ke startu uvolňování měnové politiky dojde na listopadovém zasedání, nicméně v kontextu současné rétoriky ČNB je rizikem spíše pozdější obrat kormidla, resp. i méně agresivní snížení sazeb, než se kterým v současnosti počítáme (v souhrnu 100bps v Q4 2023). Podobně vážně pracujeme i s rizikem signalizačního zvýšení sazeb, jehož pravděpodobnost v posledních týdnech vcelku podstatně narostla.


Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat