Před zasedáním bankovní rady trhy vsázejí na pokles úrokových sazeb. Zda přijde první snížení již nyní v listopadu a případně o kolik bodů však není jisté. Jak upozornil člen bankovní rady Jan Procházka v ekonomickém podcastu MakroMixér, už na jaře musel ČNB přehnaná očekávání korigovat musela.
„Pokud ale tvrdíme, že inflace v příštím roce bude tam, kde tvrdíme, tak sedmiprocentní úrokové sazby jsou tomu samozřejmě neadekvátní. Ale ani přehnaný optimismus není na místě. Někteří kolegové v ČNB by se snižováním začali už teď v listopadu, někteří by si logicky počkali až na ta správná data, která ale bohužel budeme mít až v únoru, možná až v březnu. A centrální bankéř musí být vpřed hledící. Určitě nechceme trhy překvapovat,“ říká Procházka s tím, že sám samozřejmě nemůže vědět, jak hlasování proběhne.
„Bankovní rada má sedm členů, každý na to má jiný názor, jak plyne i ze zářijového zápisu. Myslím, že to může být těsné. Tipl bych si, že to první snížení nebude o 75 bodů a že buď začneme postupně a opatrně, nebo v listopadu se snižováním ještě nezačneme. Určitě půjdeme dopředu, určitě přijdeme s nějakým snížením, určitě bude opatrné. Ale nejsem schopen říct, jestli najdeme konsenzus v listopadu, v prosinci nebo až později.“
Největší obavu mám z toho, že trh je přesvědčen nejen o tom, že chceme ještě letos dvakrát snížit sazby, ale že na těch 3 – 4 % budeme už na konci příštího roku.
Podstatné pro tuzemskou ekonomiku není jen téma snižování úrokových sazeb, ale také to, na jaké úrovni skončí. Takzvanou rovnovážnou úrokovou sazbu, která ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí viděla bankovní rada ČNB před pandemií covid-19 zhruba na úrovni tří procent. Kde ji vidí nyní?
„Jsou určitě tržní hráči, kteří si představují, že se vrátíme do toho starého normálu a půjdeme se sazbami někam velice nízko, ale to by bylo v této době neadekvátní. Myslím ale, že se někde pohybujeme v pásmu 3 – 4 %. To je konsenzus asi mezi členy, já osobně to vidím opravdu spíše k těm 3,5 procenta,“ říká Jan Procházka. Upozorňuje ale, že nelze očekávat nějaké skokové a velmi rychlé snížení.
„Největší obavu mám z toho, že trh je přesvědčen nejen o tom, že chceme ještě letos dvakrát snížit sazby, ale že na těch 3 – 4 % budeme už na konci příštího roku. To by bylo strašně rychlé a rád bych řekl, že tam v té době určitě nebudeme. Samozřejmě se všechno může změnit, může přijít nějaká černá labuť, ale rozhodně to teď necítíme tak, že bychom měli být tak rychle se sazbami tak nízko. To se myslím v příštím roce opravdu nenastane. Kdybychom takhle s tou ekonomikou kroutili, tak bychom se mohli dostat k efektům, které by se nám vůbec nelíbily, nejenom z pohledu finanční stability,“ konstatuje Procházka.
