Z pohledu koruny byla nejdůležitější zprávou minulého zkráceného týdne stav plnění státního rozpočtu za první polovinu roku 2023. Ministerstvo financí zveřejnilo, že deficit státního rozpočtu byl ve srovnání s květnem o 56 mld. Kč nižší, a to především z důvodu příchozích peněz z Evropské unie a finančních mechanismů.
To lze hodnotit jako pozitivní signál, navíc v průběhu roku pomůžou státnímu rozpočtu další finanční prostředky z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a ve dvou etapách také z tzv. windfall tax. Na druhé straně z naplánovaného rozpočtu 295 mld. Kč bylo vyčerpáno již 215,4 mld. Kč a pro vládu nebude vůbec snadné schválený rozpočet dodržet.
Ve spojitosti s představeným konsolidačním balíčkem je výsledek letošního roku velmi podstatný, jelikož nastolí „startovací bod“, od kterého by měl být strukturální deficit postupně snižován. Fiskální politika by tak již neměla být tak proaktivní a chrchlit do ekonomiky další peníze.
Tento týden bude především ve znamení nejnovějších zpráv o inflaci. V úterý získáme informace o německé inflaci, o den později o americké a v neposlední řadě ve čtvrtek o té naší. Na základě naší prognózy předpokládáme, že inflace by po více než roce měla konečně klesnout pod 10 %, ale pod tuto hranici by se měla dostat jen těsně.
Na příštím zasedání bankovní rady ČNB se dle slov jejího guvernéra bude hlasovat o zvýšení či ponechání základní úrokové sazby. Pokud by inflace opravdu klesla na jednociferné hodnoty, tak členové bankovní rady budou jen velice obtížně hledat důvody k jejímu zvýšení a ba naopak pravděpodobnost jejího pozvolného snížení ve druhé polovině roku by se zvýšila.
To by mělo ve spojitosti s proklamovaným navýšením základní úrokové sazby v případě ECB i FEDu (a tudíž zmenšujícího úrokového diferenciálu) zapříčinit korekci české koruny ve zbytku roku nad hranici 24 EUR/CZK.
Autorem komentáře je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
