Inflace v eurozóně dnes potvrdí další růst sazeb ECB

Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen, avšak jádrová inflace zůstává nadále vysoká na 5,9 %.

V největší evropské ekonomice si naopak desinflační vývoj vybral v červnu pauzu. Celková inflace v Německu mírně zrychlila z květnových 6,3 % na 6,8 %, podobně jako jádrová inflace, která akcelerovala o čtyři desetiny procentního bodu na 5,8 %. Speciálně červnová čísla byla ovlivněna množstvím statistického šumu – v meziročním srovnání táhlo inflaci vzhůru odeznění efektu zlevněného jízdného (nižší srovnávací základna) a podobnou roli sehrála i expirace vládního energetického balíčku. I pokud odhlédneme od těchto faktorů, německá inflace, zvláště její jádrová složka, ale nadále vykazuje vysokou míru persistence, na čemž se dle našich odhadů mnoho nezmění ani v příštích měsících.

Dnes přijde na řadu bleskový odhad inflace za celou eurozónu. Z dostupných čísel se dá očekávat, že celková inflace zpomalila na 5,6 % z květnových 6,1 %, a to zásluhou levnějších energií a potravin, stejně jako postupně odeznívající zbožové inflace. Jádrová inflace – primárně poháněná vysokými cenami ve službách – by naopak měla oproti květnu zrychlit o čtyři desetiny procentního bodu na 5,7 %.

A to bude pro ECB další nepříjemný signál, že úrokové sazby ještě nejsou na dostatečně restriktivní úrovni. To ostatně potvrdila i šéfka ECB Christine Lagarde, která na konferenci v portugalské Sintře znovu zvolila jestřábí rétoriku; dle jejích slov nemá centrální banka zdaleka hotovo, což dává tušit, že ECB radši utáhne měnovou politiku až příliš (s rizikem recese), než aby riskovala nezkrocení inflační vlny. V překladu to znamená, že červencový růst sazeb o 25 bazických bodů je téměř jistý a pravděpodobně se nyní jeví i zvýšení sazeb na zářijovém zasedání, čímž by se základní sazba ECB dostala na 4,0 %.


Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat