Po inflační smršti na začátku letošního roku došlo v únoru na meziměsíční bázi k výraznému zvolnění spotřebitelské inflace. Hlavním důvodem byla stabilizace cen energií, když po lednovém skoku na cenové stropy u elektřiny i zemního plynu nemají energie prostor k dalšímu růstu. V meziročním srovnání jsou samozřejmě ceny energií výrazně vyšší.
Spotřebitelské ceny v únoru oproti lednu konkrétně vzrostly o 0,6 % a v meziročním srovnání inflace zpomalila na 16,7 % z lednových 17,5 %. Prognóza České národní banky (ČNB) pro únor počítala s meziročním růstem inflace o 16,5 %. Lehce vyšší růst meziroční inflace oproti prognóze ČNB však podle mě nepředstavuje pro centrální bankéře významnější změnu v náhledu na stabilitu úrokových sazeb.
K meziměsíčnímu růstu cenové hladiny v únoru přispívaly primárně oddíly rekreace a kultura, kde byly vyšší ceny dovolených s komplexními službami a potraviny, kde došlo především k mediálně hojně probíranému zdražení zeleniny. Zdražovalo se však i v oddílu doprava a to s ohledem na vyšší ceny pohonných hmot, či v oddílech bytové vybavení a stravování.
V meziročním srovnání byly v únoru hlavními zdroji růstu cenové hladiny opět oddíly bydlení s energiemi a potraviny, které se dohromady podílely na růstu inflace téměř ze dvou třetin. Meziročně však byla až na výjimky dražší většina položek spotřebního koše. K dalšímu zvolnění meziroční cenové dynamiky došlo v únoru u imputovaného nájemného, což se kladně promítá do zpomalování jádrové inflace. Rovněž pokračuje snižování tempa růstu cen pohonných hmot.
V průběhu dalších měsíců lze očekávat pozvolné zpomalování inflace a pod 10 % bychom se mohli dostat v létě. Zároveň je třeba zmínit, že vysoko inflační prostředí v domácí ekonomice zatím přetrvává. V souhrnu za celý letošní rok se může růst cenové hladiny pohybovat kolem 10 % (riziko odhadu je vysoké).
Rizikem pro pomalejší ústup inflace z vysokých hodnot je sekundární inflační vlna, když v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd může docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co spotřebitel snese. Příkladem jsou např. telekomunikační služby. Určitým rizikem pro pozvolnější ústup inflace jsou i přetrvávající cenové tlaky ve výrobě.
Autorem textu je analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák
