ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni

cnb_bankovni_rada_01

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

ČNB tak nenapodobila další centrální banky (maďarskou MNB a polskou NBP) ve středoevropském regionu, které v září sazby snižovaly. Bankovní rada ČNB se většinově (všech sedm členů) vymezila proti základnímu scénáři aktuální makroekonomické prognózy, který nastiňuje první snížení sazeb již na 3. čtvrtletí.

Guvernér Aleš Michl zároveň prohlásil, že snižování úrokových sazeb ze strany ČNB bude v budoucích čtvrtletích pomalejší, než předpokládá základní scénář prognózy. To jde ruku v ruce s tím, co ČNB dlouhodobě komunikuje, tj. vyšší sazby po delší dobu.

Na tiskové konferenci guvernér Michl prohlásil, že snižování sazeb nebylo na dnešním zasedání bankovní rady na stole, ale že byla diskutována strategie budoucího snižování sazeb.

„Rozhodování bankovní rady na dalších zasedáních bude silně odvislé od nově příchozích dat. Pokud vyjdu z předchozích vyjádření Aleše Michla, tak snížení sazeb guvernér podmiňuje sestoupáním spotřebitelské inflace ke 2 %, což nebude dříve než na začátku příštího roku. Čistě na základě guvernérových slov by tak první snížení sazeb připadlo až na 1. čtvrtletí r. 2024 ,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Zdůrazňuje ale, že guvernér není v bankovní radě sám a další členové mohou mít v tomto směru trochu rozdílný názor. Na listopadovém zasedání ČNB budou mít centrální bankéři k dispozici zářijovou spotřebitelkou inflaci či předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí a samozřejmě i novou makroekonomickou prognózu.

„Snížení úrokových sazeb již v listopadu, případně na prosincovém zasedání, tak podle mě zůstává stále ve hře a nelze ho vyloučit. Hodně bude záviset na vývoji proinflačních rizik. Především aktuálně rostoucí ceny ropy v kombinaci s nejistotou lednového zvýšení cen (lednová spotřebitelská inflace bude zveřejněna zkraje února) a utaženým pracovním trhem lze aktuálně označit za významná proinflační rizika. Nejistotu v tomto směru představuje i slabší kurz koruny či vládní fiskální balíček,“ říká Novák.

Po dnešním zasedání je pravděpodobnost snížení sazeb již ve 4. čtvrtletí podle analytiků vyrovnaná padesát na padesát. „Výsledně však podle mě není až tak důležité, jestli ČNB začne sazby snižovat ještě letos nebo až v 1. čtvrtletí příštího roku, ale to, jak rychle bude snižování sazeb během příštího roku probíhat,“ konstatuje Novák.

Centrální bankéři víceméně shodně avizují, že snižování sazeb bude opatrné a pozvolné a sazby se po delší období (příštích pět let) budou v průměru nacházet na vyšších úrovních, než tomu bylo po r. 2008.

„Já vidím riziko, že sazby v příštím roce půjdou dolů rychleji, než ČNB aktuálně avizuje. A to v případě rychlejšího odeznívání inflace a slabého hospodářského vývoje v ČR i v eurozóně. Moudřejší v tomto směru však budeme až v dalších čtvrtletích,“ říká analytik Novák.

 

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat