Česká koruna slábne a pro ČNB již není protiinflačním rizikem

Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru. Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva – šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou.

Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody. V reakci na to šly sice vzhůru americké akcie, což bývá častokrát pro středoevropské měny pozitivní impuls, spolu s nimi se tentokrát vydaly na cestu vzhůru i americké výnosy.

V posledních dnech trhy viditelně snížily své sázky na eventuální snížení amerických sazeb na konci tohoto roku a naopak zvýšily sázky na eventuální další růst sazeb na červnovém zasedání (30 %). To je živnou půdou pro silný dolar a právě kombinace vyšších amerických výnosů a silnějšího dolaru se středoevropským měnám včetně koruny příliš nezamlouvá.

Česká měna se tak dostala po delší době na úrovně, které jsou slabší, než indikuje prognóza centrální banky. Ta poslední počítá s průměrnou hodnotou kurzu pro Q2 2023 na úrovních 23,50 EUR/CZK. Na dnešních úrovních tak centrální bankéři nemohou již na korunu dost dobře odkazovat jako na proti-inflační riziko.

Tím teoreticky může být v tuto chvíli vládou přijatý rozpočtový balík, který v případě implementačního úspěchu může srazit deficit veřejných financí v příštím roce hlouběji pod 3 % HDP. Centrální banka přitom ve své poslední prognóze nepočítala s žádným konsolidačním balíčkem. Problém je však právě s tím (jak už jsme psali dříve), zda se vládě nakonec podaří všechny úsporné kroky implementovat – otazníky vzbuzují zejména plány na výrazné seškrtání podnikových dotací. I proto by pravděpodobně bankovní rada zatím neměla brát představený rozpočtový balíček příliš vážně a měla by si počkat na první návrhy rozpočtu na rok 2024.

Do té chvíle bude pro centrální bankéře zásadní rozklíčovat, jak moc jsou současná inflační očekávání mezi podniky a domácnostmi neukotvená. Klíčovým číslem v tomto ohledu jsou mzdy za první kvartál (budou zveřejněné na začátku června). A dnes obrázek dokreslí statistika výrobních cen, kde bude důležité sledovat jejich dynamiku zejména mimo energeticky nejnáročnější výroby.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat