Centrální banky šlapou dále na brzdu

finance-g3609ae074_1280

Centrální banky pokračují ve svižném utahování měnových šroubů. Včerejší den přinesl zvyšování úrokových sazeb hned v několik významných ekonomikách, třebaže celková inflace je povětšinou za vrcholem díky odeznívání globálních nákladových tlaků. Společným problémem však zůstává nepříjemně vysoká a setrvačná jádrová inflace, což hraje do karet scénáři „higher for longer“ – ještě přísnější měnové politice po relativně delší dobu.

Začněme ve Velké Británii, kde Bank of England (BoE) včera překvapila trhy 50bps zvýšením sazeb na 5 %. V rozhodování BoE hrála zásadní roli nečekaně špatná inflační čísla za květen – celková inflace oproti očekávání stagnovala na 8,7 % (meziročně), zatímco jádrová zrychlila na 7,1 %. Podobně jako v případě ECB také u BoE roste vliv (vzad-hledících) inflačních čísel na úkor vpřed-hledících indikátorů a projekcí. Směrem k dalším svým krokům sice BoE nedodala žádný hmatatelný forward guidance, nicméně trhy po včerejšku zaceňují kumulativní růst sazeb o 100bps až na hranici 6,0 %.

Naproti tomu Švýcarská centrální banka (SNB) zvýšila svou základní sazbu v souladu s očekáváním o 25 bps na 1,75 %. Vedle toho ale vyslala silný jestřábí signál – celková inflace sice v květnu klesla na 2,2 %, SNB ale očekává její opětovný růst nad inflační cíl (0-2,0 %) z důvodu sekundárních účinků vyšší inflace. A proto se dá čekat, že SNB nemá v tomto cyklu hotovo a minimálně jedno zvýšení sazeb v rozsahu 25 bps ještě doručí. Připomeňme, že SNB zároveň pravidelně intervenuje na devizovém trhu ve prospěch franku, čímž pomáhá tlumit dovezené cenové tlaky (a zároveň snižuje velikost své bilance).

A konečně úrokové sazby včera prudce zvýšila dokonce i turecká centrální banka. K tomuto kroku došlo poprvé od března 2021, navzdory pádivé 80% inflaci v loňském roce. Po květnových volbách dal prezident Erdogan – pod tlakem neutěšené makroekonomické situace – zelenou k návratu ke konvenční měnové politice a jmenoval novou guvernérkou H. Erkan. Včerejší skokový růst sazeb o 650 bps na 15 % nicméně zaostal za očekáváním, na což zareagovala lira oslabením o více než 3 % vůči dolaru. Několik let erdoganomiky a stálé riziko, že neortodoxní otočka může přijít vlastně kdykoli, tak dává tušit, že obnovení kredibility turecké centrální banky bude během na dlouhou trať.


Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat